Nesouhlas jednoho rodiče musí být podle Ústavního soudu řádně podložen. Rodič musí dokázat, že střídavá péče není v zájmu dítěte.
"Je-li pak takový nesouhlas čistě obstrukční, ničím neodůvodněný, respektive postrádá-li ve vztahu k výchově dítěte relevanci, nemůže o něj soud opřít své rozhodnutí," uvedl v nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Podle aktivistů býval formální nesouhlas matek hlavním důvodem, proč soudy odmítaly návrhy otců na střídavou péči. "Rozhodnutí (Ústavního) soudu v Česku přivítaly stovky mužů, kteří se marně domáhali střídavé péče. Je to zásadní obrat v této záležitosti. Dosud byly tisíce otců diskriminováni a odstrkováni od svých dětí," uvedl v tiskové zprávě zakladatel webových stránek Stridavka.cz Aleš Hodina.
Za případem stála neochota soudů osvětlit odmítavý postoj matky
ÚS v konkrétním případu, který projednával, vyhověl stížnosti otce proti rozhodnutím soudů v Domažlicích a Plzni a vrátil kauzu k novému řízení do Plzně. "Obecné soudy nevěnovaly tvrzení matky dostatečnou pozornost a nezjistily důvody, proč matka nezletilé není ochotna s otcem dítěte spolupracovat na společné střídavé výchově, ačkoliv on tuto ochotu deklaroval před soudem nalézacím i odvolacím," uvedli soudci. Podle nálezu je třeba vysvětlit, proč matka nechce s otcem spolupracovat.
Podle Ústavního soudu by se v soudních rozhodnutích o péči neměla odrážet vzájemná nevraživost rodičů. "Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje 'boj o dítě', případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě," stojí v nálezu.
Podle údajů, které nedávno zveřejnila Mladá fronta Dnes, míří 17 dětí z 20 po rozvodu do péče matky, dvě k otci a jediné do střídavé péče. Počet dětí, které pravidelně putují mezi dvěma domácnostmi, stoupá velmi pomalu.
