PRAHA Poslanec ČSSD a bývalý skvělý skokan na lyžích Pavel Ploc prohrál u pražského městského soudu spor s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Archiv bezpečnostních složek, který spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů, loni v létě na internetu zveřejnil pomocné registrační protokoly vojenské kontrarozvědky, která byla před rokem 1989 součástí StB. Ploc, někdejší závodník armádního klubu Dukla Liberec, který v protokolech figuruje coby důvěrník, ústav zažaloval a požadoval omluvu a odstranění svého registračního protokolu z webu.
Soudce Martin Valehrach ovšem Plocovu žalobu zamítl, a to z formálních důvodů. „Určitě to tak nenechám, svůj další postup vám ale v tuto chvíli neprozradím. Počkám, až budu mít rozsudek písemně, poradím se s právníkem a pak se rozhodnu,“ řekl LN Ploc. Důvěrník není agent Ploc tvrdí, že totožnost lidí registrovaných v kategorii důvěrník nemá být zveřejňována. Ústav se naopak hájí tím, že registrační protokoly jsou archivní pomůckou, která badatelům pomáhá, aby se vyznali v kilometrech spisů. Povinnost publikovat historické materiály ukládá ústavu archivní zákon. Kategorii důvěrníka nelze na druhou stranu srovnávat s agentem. Agent vědomě StB sloužil. Důvěrník vědomým spolupracovníkem být nemusel. Také proto tuto kategorii Ústavní soud vyjmul v 90. letech z lustračního zákona.
Včerejší verdikt mohl být precedentem, který by vymezil, v jakém rozsahu se budou zveřejňovat archivní materiály z doby komunismu. Netýkal by se přitom jen Ploce, ale přinejmenším desetitisíců lidí. Důvěrnických záznamů si totiž StB vedla několik set tisíc. Někteří ovšem mohli být registrováni vícekrát, z jiných důvěrníků se zase později stali agenti. Soudce Martin Valehrach se ale rozporem archivního a lustračního zákona nezabýval a Plocovu žalobu odmítl z formálních důvodů. Poslanec totiž žaloval ústav, podle Valehracha měl ale žalovat Archiv bezpečnostních složek. „Fakticky tyto pravomoci vykonával archiv a bylo jasné, že webové stránky patřily archivu,“ vysvětlil Valehrach. V podání nové žaloby na archiv Plocovi nic nebrání.
Z Plocova spisu plyne, že kontrarozvědku zajímaly hlavně zahraniční zájezdy skokana. „Při cestě přes území NSR se na přání trenéra Petra Schlanga z Dukly Banská Bystrica zastavili u jeho příbuzných. Jedná se o sestru jeho manželky, kdy se sem údajně vystěhovali,“ stojí třeba v zápisu StB z roku 1984.
Sám Ploc tvrdí, že na schůzky s estébáky musel každý sportovec, který chtěl jezdit do zahraničí a dodává, že nikdy nikomu neublížil.
