PRAHA Golem není všech a za komerční využití jeho všeobecně známé podoby, která se poprvé objevila ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař, se má platit. Včera tak rozhodl městský soud v Praze, když z větší části vyhověl žalobě Dagmar Dományové na Wax Museum Prague. Voskové muzeum má dceři tvůrce filmového golema Jaroslava Horejce zaplatit 50 tisíc korun za to, že před šesti lety neoprávněně používalo ke své propagaci dva golemy.
Podle jednatele muzea Zdeňka Kočíka je rozsudek nespravedlivý: „Je to nemravné, mám 50 figur a za žádnou se neplatí.“ Včerejší spor, na nějž upozornily LN, je pilotní, když na jeho výsledek jen na pražském městském soudě čeká projednání dalších dvou žalob Dományové. Rozhodnutí soudce Martina Valehracha se dotkne všech podnikatelů, kteří propagují firmu sochou či malbou golema nebo prodávají postavičky a pohlednice pražské legendy.
Ve vleklém sporu se vše točilo kolem toho, zda Horejc svoji představu golema nějak „materializoval“, nebo jen dal dělníkům v ateliérech pokyny, jak nakašírovat modely, které pak ve filmu hrály. Vše komplikoval fakt, že se po Horejcovi nezachoval žádný model ani skica. Advokát Dományové ovšem před týdnem soudu předložil knihu s dobovou fotografií, na které je zachycen režisér filmu Martin Frič s malým modelem golema a popiskem, že jde o zmizelou Horejcovu předlohu.
A kniha rozhodla. „Nyní lze konečně považovat za prokázané, že Horejc je autorem námětu a modelu golema,“ vysvětlil Valehrach. Dományové přesto přiznal jen polovinu požadované částky. Podle posudku Vysoké školy uměleckoprůmyslové totiž golemové z muzea odpovídaly filmové předloze jen z části a soud tak rozhodl, že nešlo o kopii, ale jen o „užití silných autorských prvků“.
Mezi ty patří mohutná hliněná postava, prasklina na hrudi a svorníky, které drží golema pohromadě. Bájného pražského golema, jehož podle legendy povolal k životu rabi Löw na konci 16. století, si před Horejcem umělci představovali zcela jinak. Před filmem byl golem ztvárňován jako maskovaný člověk. U Horejce o své „člověčenství“ přišel.
Jestli bude spor pokračovat odvoláním k vrchnímu soudu, je otázkou. Kočík o odvolání nestojí: „Soud přece uznal, že nešlo o kopii golema z filmu.“ Advokát Dományové Rudolf Leška chce naopak své klientce doporučit, aby se odvolala a vysoudila celou částku.
Došlápli si na mě hned Na výsledek sporu čekali i podnikatelé, kteří Dományové již nyní radši platí. Jedním z nich je Ivan Orlík, majitel pražského Restaurantu U golema, který za propagaci dvoumetrovou figurínou platí ročně 15 tisíc. „Nelíbí se mi to, přijde mi to trochu nespravedlivé,“ říká. O jak velký „byznys“ jde celkem, není jasné. Dományová tuto informaci LN neposkytla. Hledání „nepovolených“ golemů ale nejspíš bere docela vážně. Orlík golema vztyčil před šesti lety a syn Dományové k němu prý dorazil vzápětí: „Jó, to bylo hned.“
***
SPOR O GOLEMA
Dnešní všeobecně známou podobu golema „stvořil“ v roce 1951 sochař Jaroslav Horejc pro film Císařův pekař - Pekařův císař. Právě on poprvé golema zpodobnil coby hliněného obra s obručí přes puklou hruď.
Do té doby si umělci golema představovali jako normálního urostlého muže a jeho „golemství“ ztvárňovali jen za pomoci oblečení. Horejcova dcera a dědička Dagmar Dományová striktně vyžaduje, aby se za komerční užití golema platilo. Žaloba na Wax Museum Prague (Voskové muzeum Praha) je pilotním sporem, podle kterého se budou soudy řídit i v budoucnu. Žalobu podala Dományová již před pěti lety. Pražský městský soud ji v roce 2007 odmítl coby neoprávněnou. Vrchní soud mu případ vrátil k dořešení. V novém jednání pak soudce Martin Valehrach pod tíhou nových důkazů změnil názor a Dományové včera vyhověl. Horejc zemřel v roce 1983. Za „jeho“ golema proto bude nutné platit až do konce roku 2053.
