23. února 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Souhlasím se zastřelením jelena, problém je v ochočování zvířat, říká šéf královédvorské ZOO

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Na obranu jelena vznikly dvě petice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na obranu jelena vznikly dvě petice. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Osud jelena, který začátkem února u Kvildy na Prachaticku napadl turistu, ovlivnil tlak médií. Myslí si to šéf ZOO Dvůr Králové a bývalý poslanec za Zelené Přemysl Rabas. Připomíná, že jsou v Česku ročně zastřeleny tisíce zdravých jelenů kvůli regulaci populace a to lidé akceptují. „Zásadní už je to, že to zvíře bylo ochočené, což je v případě nějakých otevřených obor nebo expozic chyba. Ta zvířata by se neměla ochočovat,“ říká Rabas v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak měl podle vás šumavský národní park po incidentu, kdy jelen napadl turistu ve výběhu na Kvildě, postupovat?
Je hodně těžké někomu udílet rady, když mám informace pouze z médií a ty nemusí být úplně správné.

Lidovky.cz: Park měl původně v plánu jelena zastřelit. Šlo by podle vás o optimální řešení?
Je to dost komplikované a může to zkreslovat. Ten problém je širší, než aby se na něj dalo odpovědět ano, nebo ne. Zásadní už je to, že to zvíře bylo ochočené, což je v případě nějakých otevřených obor nebo expozic chyba. Ta zvířata by se neměla ochočovat.

Lidovky.cz: Je to častý problém?
To je něco, co problémy vyvolává dlouhodobě. Už jen to, že lidé zachraňují zvířata, která zachránit nepotřebují, jako mláďata jelenů či srnců, berou si je domů, odchovávají je, pak je nemají kam dát, tak je dají do nějaké obory. A to ochočené zvíře, které je vychováno lidmi, se částečně cítí jako lidé, lidi má za členy své skupiny, se kterými soupeří, a protože je to partner k soupeření, tak se snadno stane, že ho napadne. Tady je prvopočátek těch problémů, kdy dochází k napadení lidí zvířetem relativně často – že jsou to zvířata ochočená, která by měla být vychovávána a vyrůstat ve vlastní smečce. To je ovšem obecně.

Přemysl Rabas - šéf ZOO Dvůr Králové.

Přemysl Rabas - šéf ZOO Dvůr Králové.

Lidovky.cz: Co to znamená pro případ jelena ve výběhu na Kvildě?
Když se stane, že samec takového kopytníka napadne člověka, tak se přiznám, že nejlepší řešení je vyřadit ho z chovu – neboli souhlasím s tím zastřelením. Ono to vypadá hrozně, může to znít, že nemám rád zvířátka a to tak není. Ale ročně se v přírodě zastřelí tisíce a tisíce jelenů, kteří jsou úplně v pořádku a nic jim neschází, ale já to chápu. Ta regulace je nutná, protože jsme do přírody zasáhli už hodně a nejsou tam predátoři, a my je musíme nahrazovat. Musíme nahrazovat regulační mechanismy přírody.

A jestliže si to tímto způsobem dokážeme zdůvodnit u tisíců jelenů, tak ten jeden jelen, který je nějakým způsobem poškozený a nebezpečný, tak já nevidím problém v tom odstranit ho z chovu, neboli ho utratit. Ale chápu, že to může být citlivé vůči veřejnosti a že je to hrozně složité, když tahle informace má na veřejnost jít ve třech větách. To vždycky způsobí problém a často zlou krev.

Lidovky.cz: Park zřejmě v kontextu toho, že jde o mediálně sledovaný případ, zastřelení nově označil jako poslední možnost. Pokud ho přemístí někam, kde nebude mít kontakt s lidmi, může to fungovat?
Když najdou zařízení, kde skutečně nebude mít kontakt s lidmi. To rozhodně není vypuštění do volné přírody, to je špatně, muselo by to být zařízení, kde není kontakt s lidmi. A to je vždycky problém, protože i do obor v zoologických zahradách do výběhů vstupují lidé. Navíc ten jelen už nemusí být úplně psychicky v pořádku, a může napadat i ostatní zvířata svého druhu.

U agresivního jedince je skutečně na zvážení – a zdůrazňuji, že tu konkrétní situaci neznám podrobně – jestli je možné ho přemístit jinam, aby to bylo bezpečné, nebo jestli přistoupit k utracení. A to vzhledem k tomu, že normálně lovná zvěř není takový problém, ale je to citlivé vůči veřejnosti.

Lidovky.cz: Dá se tedy tvrdit, že jde ze strany národního parku o ústupek tlaku veřejnosti?
Při vědomí toho, že se celý svůj život snažím pro zvířata něco dělat, tak jsou případy, kdybychom se tomu měli postavit čelem a říct ano, tohle je v tuto chvíli to nejlepší řešení.

Jelení výběh.
Jeleni na Kvildě.

Lidovky.cz: Dá se předejít tomu, aby se podobná situace neopakovala?
Je řada takových zařízení, kde jsou lidé puštění do nějakých oborových chovů nebo volných výběhů, kam vstupují návštěvníci a problém to není. Ale stejně tak jako mají individuální povahu lidé, tak ji mají i zvířata a může se najít jedinec, který je přirozeně agresivnější. Na druhou stranu, a to jsem říkal na začátku, může agresivita být podmíněna tím, že je zvíře zbytečně a příliš fixováno na člověka, nemá z něj respekt a po pohlavní dospělosti ho může napadnout. To jsou případy, které se mohou stát, a ač to říkám nerad, v takových případech je lepší to zvíře radši zastřelit.

Lidovky.cz: Měly by tedy existovat obory, kde se lidé mohou volně pohybovat mezi zvířaty?
Tomu se úplně nevyhnete. Buď byste museli úplně zamezit jakýkoli kontakt s lidmi, což je někdy problém, protože se to děje všude ve světě, v Anglii to má staleté tradice, lidé ve velkých oborách chovají zvířata, chodí tam a dívají se na ně. To znamená, že taková zařízení by se všechna musela zrušit a ani poté by se to stoprocentně nevyřešilo. Je to stejné jako s lidmi, v populaci se objeví více či méně agresivní jedinci, a v případě, že se objeví, by se k tomu mělo přistupovat jako v jiných případech, kdy se to zvíře z nějakého důvodu z toho chovu vyřadí. Já bych v tomhle problém neviděl.

Svaz šumavských obcí: ODMÍTÁME NÁSILNÉ USMRCENÍ JELENA, KTERÝ DOSUD SLOUŽIL JAKO TURISTICKÁ ATRAKCE

Svaz šumavských obcí odmítá násilné usmrcení jelena, který byl Správou NP Šumava vydáván v Návštěvnickém centru jelenovitých u Kvildě za divočinu. V případě tohoto návštěvnického centra šlo o opakovaný incident jelena s návštěvníkem. Jediným opatřením Správy Národního parku Šumava bylo utajení incidentů.     

Návštěvnické centrum jelenovitých, které před třemi lety slavnostně otevíral sám ministr životního prostředí Richard Brabec, bylo vybudováno za 75 miliónů korun. Hlavní hvězdu této oblíbené turistické atrakce, jelena Standu, který před dvěma týdny napadl turistu, rozhodla Správa Národního parku Šumava urychleně zastřelit. Napadený turista se pohyboval na naučné stezce podle předpisů a neporušil žádný ze zákazů. Na vině je podle mluvčího Správy šumavského parku Jana Dvořáka ztráta plachosti jelena. 

Předseda Svazu šumavských obcí Petr Málek takový postup Správy šumavského parku důrazně odmítá: „Důrazně protestuji, aby bylo bezdůvodně zabito divoké zvíře jenom proto, že bylo propagátory divočiny přinuceno ke ztrátě plachosti a že v projektu za mnoho desítek miliónů korun nebylo pamatováno na bezpečnost návštěvníků tohoto centra. Bohužel to ukazuje na neschopnost Správy národního parku uchopit projekty návštěvnických center se zvěří tak, aby sloužily k účelu, pro který byly za desítky miliónu korun vybudovány. Vše tak nahrává domněnkám, že návštěvníci Šumavy se na „divočinu“ budou chodit dívat do těchto pompézních výběhů, a to dle posledních informací jen s průvodcem, který je ale před případným napadením zvěří stejně neuchrání, zatímco skutečné přirozené přírodní procesy, které mají být tím největším turistickým lákadlem a jistotou pro socioekonomickou stabilitu regionu, zůstanou na Šumavě veřejnosti nepřístupné. Takový stav jen prohlubuje nedůvěru místních samospráv k práci Ministerstva životního prostředí, potažmo Správy Národního parku Šumava.“ 

Současná situace na Šumavě je velmi vzdálená slovům ministra Brabce, která přednesl 30.6.2015 při jmenování Pavla Hubeného za ředitele Správy NP Šumava: „Rozhodl jsem se Pavla Hubeného dnes jmenovat plnoprávným ředitelem parku. V průběhu uplynulého roku naplnil moje očekávání a požadavky, které jsem si pro funkci ředitele parku stanovil. Přesvědčil mě o svých manažerských i odborných kvalitách, které považuji za základní předpoklad pro vedení instituce, jejímž cílem je ochrana toho nejcennějšího, co v naší přírodě máme. Velmi aktivní komunikací se všemi zájmovými skupinami na Šumavě dokázal stabilizovat místní situaci. Intenzivně a individuálně komunikuje se všemi šumavskými starosty o možnostech dalšího šetrného rozvoje jejich obcí. Do diskuze zapojuje i místní podnikatele, neziskové organizace a vědce. Zvládl se postarat o následky větrné kalamity Niklas. Dokázal obnovit spolupráci s bavorskými sousedy, se kterými se během jediného roku podařilo zrealizovat opravdu konkrétní projekty v podobě společné modernizace expozic na informačních střediscích v příhraničí, společných výzkumných a vzdělávacích projektů atp. K posouzení EIA předložil současný ředitel 34 projektů, které mají zájem realizovat obce nebo správa parku, a které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí na Šumavě. Zdárně se vyrovnal s většinou kauz po bývalém vedení a podle mého názoru dnes směřuje park správným směrem. K otevření Šumavy směrem k šetrnému turismu a zároveň k zachování cenné šumavské přírody.“ 

Borová Lada 22.2.2018
Antonín Schubert – tiskový mluvčí Svazu šumavských obcí

  • 18Diskuse




Najdete na Lidovky.cz