Po dokončení samotné stavby nyní vědci postupně instalují a kalibrují jednotlivé přístroje. Plný provoz chtějí zahájit v příštím roce.
Jádro synchrotronu tvoří prstenec o průměru 270 metrů, v němž krouží elektrony rychlostí blížící se rychlosti světla. Jejich dráhu regulují silné magnety. Na několika místech (zatím na sedmi, v budoucnu jich může být až 33) elektrony vybočují z kruhové dráhy do speciálních komor. Elektrony při změně směru vyzařují energii v podobě jasného synchrotronového světla, které obsahuje různé složky spektra od infračerveného záření po rentgenové paprsky. Světlo umožňuje detailní analýzu vzorků látek. Synchrotron tak najde uplatnění například v materiálových vědách, v medicíně či litografii, ale také ve farmacii, protože pomůže určit prostorové umístění atomů v molekulách různých sloučenin.
Akademičtí výzkumníci, kteří své výsledky zveřejní v odborném časopise, budou mít přístup na synchrotron zdarma. „Firmy, které chtějí výsledky tajit kvůli patentům, zaplatí za osmihodinovou směnu řádově několik tisíc eur,“ uvedl během setkání s novináři ředitel synchrotronu Joan Bordas.
Na světě existuje přes 50 podobných zařízení, v Evropě je jich víc než deset. Přesto se podle španělských představitelů investice vyplatí. „Stavba synchrotronu zlepšila socioekonomickou situaci v celém regionu, přinesla zakázky místním firmám,“ tvrdí Joan Bordas. „Kromě toho předpokládáme, že přilákáme i vědce ze zahraničí, kteří budou využívat hotely a restaurace v Barceloně a okolí,“ dodává Bordas.
Ostavbě synchrotronu se v předchozích letech uvažovalo také v České republice. Nakonec byl ale plánovaný projekt CESLAB u Brna zrušen.
O autorovi| ev(od zvláštní zpravodajky LN ve Španělsku)
