Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Olympijské legendy

1968: čtyři zlaté, jedna Dubčekovi a úder černého září v roce 1972

Black Power v Mexiku. Atleti Tommie Smith a John Carlos (vpravo) protestují proti přezíravému postoji bílé Ameriky vůči spoluobčanům tmavé pleti. Z her byli vyloučeni. | foto: PROFIMEDIA

Premium Seriál
Divoký byl ten osmašedesátý rok. Studentské bouře paralyzovaly západní Evropu, Amerikou hýbaly rasové protesty i politické atentáty, jižní Asii sužovala válka. Sovětské impérium ztratilo poslední zbytky sympatií, když jeho vojska v létě vtrhla do malé země uprostřed Evropy.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Všechna ta globální dramata se následně promítla do průběhu i ducha devatenáctých olympijských her, jež na podzim roku 1968 hostilo Mexiko. Od srpnové okupace Československa neuplynuly ani dva měsíce a mexičtí diváci od začátku projevovali účast jeho sportovcům. Prakticky od chvíle, kdy se na olympijském stadionu během slavnostního zahájení objevila výprava s vlajkou modrobíločervené trikolory. „Tisíce lidí vstávaly a volaly Checos, Checos,“ popsali sympatie Mexičanů pánové Červinka a Pacina v knize Mexická dramata.

Královna Věra

Hvězdou a symbolem vzdoru okupací postižené země se stala opět famózní Věra Čáslavská. Lidé v krajině Aztéků ji milovali stejnou měrou jako ti před čtyřmi lety na druhé straně zeměkoule. Tehdy v Tokiu pro Československo získala tři zlaté – teď rovnou čtyři! 

890 centimetrů

skočil do dálky Bob Beamon. Jeho výkon na OH ještě nikdo nepřekonal.

  • Místo konání: Mexiko
  • Počet disciplín: 172
  • Počet sportovců: 5530
  • Počet československých sportovců: 121
  • Počet zúčastněných států: 112
  • Rozpočet: 176 milionů dolarů

Ve víceboji, přeskoku, prostných a na bradlech. A to Mexičané brali jako velkou křivdu, že rozhodčí „jejich“ zlatovlasou královnu připravili o zlato i na kladině – ve prospěch sovětské gymnastky Nataši Kučinské. „Byla mistryní mistryň, největší, nejúplnější, nejdokonalejší mistryní všech dob. Uplyne hodně času, než se objeví gymnastka schopná dokázat to co Věra,“ vysekne domácí tisk usměvavé dívce z Prahy grandiózní poklonu.

A to Věru Čáslavskou čekal ještě potlesk za gesto, jímž dala najevo své rozhořčení nad „bratrskou pomocí“: „Tu nejcennější medaili za osmiboj bych na dálku poslala panu prezidentovi (Svobodovi), ostatní tři soudruhům Dubčekovi, Smrkovskému a Černíkovi.“ Však jí to také brzy soudruzi spočítají. Ti druzí, normalizační... V nastalé euforii se Československo těšilo v Mexiku ještě ze tří zlatých. Získali je Jan Kůrka ve střelbě z malorážky vleže a dvě mladé naděje: atletka Miloslava Rezková ve skoku vysokém a Milena Duchková ve skoku do vody z desetimetrové věže. Oběma dívkám nebylo tehdy dohromady ani čtyřicet let.

Věra Čáslavská

Angažovaný občanský postoj patřil ke koloritu mexických her stejně jako boje o medaile. Například sprinteři USA tmavé pleti Tommie Smith a John Carlos se po vítězství v běhu na 200 metrů postavili na stupně vítězů bosi v černých ponožkách. Na ruku si každý navlékl černou rukavici a při americké hymně zaťali zdviženou pěst. „Pro bílou Ameriku jsme hrdinové, když vyhrajeme. Ale když děláme něco, co se jí nelíbí, jsme obyčejní negři,“ vysvětlili svůj protest. Na Mezinárodní olympijský výbor to dojem neudělalo. Přiměl americkou výpravu, aby oba běžce vyloučila z her i z olympijské vesnice.

Věra Čáslavská Odložilová

Katedrála Panny Marie Guadalupské na náměstí Zocalo v mexickém hlavním městě se den před koncem olympiády chvěla v základech. Desítky tisíc Mexičanů se přišly podívat na svou „Veru“, na její poslední „boj“ po čtyřech zlatých olympijských medailích. Tentokrát na boj s Amorem. Nevěstě v zářivě bílých šatech protkaných zlatem a jejímu nastávajícímu „Pepitovi“, mílaři Josefu Odložilovi, požehnal mexický arcibiskup Miranda. Oba sportovci se tak originálně rozloučili se svou olympijskou kariérou – svatbou v místě her. V husté tlačenici rozjásaného davu jim šlo málem o život. Potřebovali stráž, aby se vůbec dostali k oltáři. „Nemějte to těm lidem za zlé,“ poprosil svatebčany o shovívavost jednaosmdesátiletý arcibiskup. „Z vašeho děvčete se stal idol.“ Do Prahy se slavná gymnastka vrátila už s novým jménem.

Věra Čáslavská Odložilová.

S kyslíkovou maskou na tváři

Mexické hry byly v mnohém zvláštní i novátorské. Atleti poprvé v historii běhali na tartanu a jejich výkony měřila elektrická časomíra s přesností na setiny sekundy. A poprvé se vítězové jednotlivých soutěží museli podrobit dopingové zkoušce.

Světové rekordy zejména na kratších běžeckých tratích padaly jako hrušky po dešti, ten nejsenzačnější si však připsal Američan Bob Beamon ve skoku dalekém. Posunul ho o více než půl metru. Jeho 890 cm pak odolávalo dlouhých třiadvacet let. Možná Beamonovi k fantastickému výkonu pomohla tamní extrémní nadmořská výška (přes dva tisíce metrů), kdo ví. Naopak třeba veslaři a kanoisté ještě po letech s hrůzou vzpomínali na řídký vzduch, který jim během závodů ztrpčoval život. Nejeden závodník skončil v cíli na kanálu v Xochimilcu s kyslíkovou maskou na tváři kvůli naprostému vyčerpání.

Nadmořská výška ale nebyl jediný aspekt, se kterým se olympijští činovníci museli vyrovnat, když rozhodovali o tom, komu přidělí pořádání olympijských her v roce 1968. Tím druhým byl fakt, že po dlouhé době měli sportovci bojovat o medaile v zemi s autoritářským režimem. A tady se Mezinárodní olympijský výbor nepředstavil v tom nejlepším světle. Když deset dní před začátkem her brutálně zaútočila mexická policie a armáda na studenty demonstrující v hlavním městě na náměstí Tří kultur a desítky jich zabila, MOV odmítl k tragickému zásahu místní moci zaujmout jasný postoj.

Každopádně svět musel chtě nechtě vzít na vědomí, že mírové hry provází i násilí a smrt. A to ještě netušil, co se stane za čtyři roky v Mnichově...

Jeden z palestinských teroristů, kteří zaútočili na izraelské sportovce a...
Věra Čáslavská Odložilová.

1972: úder Černého září

51:50

Nejkontroverznější zápas basketbalové historie: kvůli zmatkům v závěru dali Sověti koš a vyhráli. Američané nikdy nepřevzali stříbrné medaile.

  • Místo konání: Mnichov
  • Počet disciplín: 195 
  • Počet sportovců: 7134
  • Počet československých sportovců: 181
  • Počet zúčastněných zemí: 121
  • Rozpočet: cca 611 milionů dolarů

Měly to být nejdražší, nejslavnější a nejlepší hry. Německo se snažilo, aby svět zapomněl na olympiádu 1936, konanou pod hákovým křížem. Marně.

Bylo kolem čtvrté hodiny ranní, 5. září 1972, když osm teroristů z palestinské organizace Černé září přelezlo zeď olympijské vesnice. Jejich cílem byl dům na Conollystrasse 31, kde bydlela část izraelské výpravy. Vůdci teroristů Latíf Afíf a Júsuf Nazzál a další, ozbrojení granáty a kalašnikovy, si vybrali byt číslo 1. V něm spali trenéři Amicur Šapira, Kehat Šorr, Andre Spitzer, Tuvja Sokolovsky, Moše Weinberg a rozhodčí Jakov Springer a Josef Gutfreund. Jen Sokolovsky stačil utéct. „Arabové po mně začali pálit a já slyšel, jak mi kolem uší hvízdají kulky,“ svěřil se v knize Jeden den v září.

Weinberg sebral nožík na ovoce a ťal jím po Afífovi, zasáhl však jen oblečení. Pak ho zasáhla kulka do tváře, navzdory zranění ale zůstal při vědomí. Teroristé se vydali k bytu č. 3, ve kterém přebývali vzpěrači a zápasníci. Ani výstřely Davida Bergera, Zeeva Friedmana, Eliezera Halfina, Gada Cabariho, Marka Slavina a Josefa Romana neprobudily.

Cabari stačil utéct, toho se pokusil vy užít i zraněný Weinberg, který se na jednoho střílejícího vrhl. Následovala sprška kulek do hrudníku. Odporoval i vzpěrač Romano, veterán šestidenní války: útočníkovi vytrhl kalašnikov, ale také jeho skosila dávka. Jedenáct přeživších izraelských sportovců se stalo rukojmími.

Mark Spitz

Předpovídali mu, že v Mexiku 1968 získá šest zlatých. Jeden z nejlepších plavců historie Mark Spitz ale vyhrál jen dvě týmové. Přesto o čtyři roky později experti opět říkali: v Mnichově vyhraje šestkrát. Tentokrát už předpověď málem vyšla přesně. Triumfoval dokonce sedmkrát! Rekord zlomil až nejúspěšnější olympionik historie Michael Phelps, který v Pekingu 2008 dokázal zaplavat pro jedno zlato navíc. Pro Spitze to ale byly hry plné smíšených pocitů. Svět se začal dozvídat o útoku palestinských teroristů právě během jeho tiskové konference. Pak se objevily informace, že by se Američan židovského původu mohl stát dalším cílem. Hned večer v den útoku, 5. září, jej v autě schovaného pod dekou odvezli na letiště, odkud odletěl domů do Kalifornie. Následující tři měsíce ho chránili agenti tajné služby

Nenecháme se vydírat

V 5.25 se dostavil první policista a žádal vysvětlení. Teroristé mu k nohám hodili mrtvolu Mošeho Weinberga a seznam požadavků: propuštění 234 osob vězněných v Izraeli a Němců Andrease Baadera a Ulriky Meinhofové z RAF. V osm hodin se nerušeně rozběhly soutěže.

„Nenecháme se vydírat. Naší politikou je neustupovat teroristům. Kdybychom ustoupili, pak by si nikdy nikde na světě nemohl být žádný izraelský občan jistý svým životem,“ reagovala ministerská předsedkyně Golda Meirová na požadavky teroristů. „Slibujte jim, co musíte, ale my se nepodvolíme.“

Brzy bylo jasno, že situace se bez násilného zásahu nevyřeší. Na ten tlačil i Avery Brundage, předseda MOV, který nechtěl narušit hry. Vyjednávači domluvili, že celá skupina odletí s unesenými do Káhiry. Němci však věděli, že s tím by Izrael nesouhlasil. Jednoduše si koupili čas.

Po páté odpoledne spustili operaci Sluneční světlo. Řadoví policisté – zapojil se každý, který odpověděl kladně na otázku, zda už někdy střílel –, převlečení do teplákových souprav, vylezli na střechu a chtěli se větracími šachtami spustit do komplexu. Plán připomínal frašku, na budovu mířily kamery, co se děje nad nimi, viděli i únosci. Začali křičet, že pokud policisté neslezou, postřílí všechny rukojmí.

Brzy vznikl nový plán. K letadlu měly teroristy odvézt dva vrtulníky. Ve 22.03 vyšel první terorista a za ním následovali unesení. V tu chvíli si policisté s hrůzou všimli, že teroristů je osm, a ne pět, jak se domnívali. Na letišti Fürstenfeldbruck přitom čekala jen pětice odstřelovačů. Další policisté sice číhali v přistaveném Boeingu 727, ale ostrostřelci měli provést nejdůležitější zásah.

Ani jeden z nich neměl vysílačku, i když o ni žádali. Vyzbrojeni byli puškami s nedostatečným výkonem a bez teleskopů. Když pak ve 22.40 dosedly na plochu vrtulníky, nikdo ze sniperů netušil, že je únosců osm. Strhla se přestřelka, kterou nepřežil žádný z Izraelců – Palestinci je postříleli spoutané ve vrtulnících a dovnitř vhodili granáty. Mrtvých bylo kromě 11 Židů i pět únosců a jeden policista. Záchrana se proměnila v masakr.

Osvobození? Nepřežili

Svět ale slavil. Agentury vydaly ve 23.30 zprávu, že všechna rukojmí se podařilo osvobodit. Až ve 3:24 ráno oznámila ABC, že nikdo nepřežil. Nazítří se na olympijském stadionu sešlo 80 000 diváků a 3000 sportovců při tryzně, hry se poprvé v historii na den zastavily. Zbytek izraelské výpravy se odhlásil.

Tři zajatí členové Černého září v Německu dlouho nezůstali. Po únosu letadla Lufthansa 29 .října byli propuštěni výměnou za jeho cestující. V Libyi je přivítali jako hrdiny. Dva z nich později izraelská tajná služba Mossad zabila při odvetné operaci Boží hněv. Po Mnichovu většina států iniciovala vznik speciálních protiteroristických jednotek. Ta německá, GSG 9, dnes patří k nejlepším na světě.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...