Budovatelé kapitalismu |
LN: Kde jste se v 80. letech nacházel myšlenkově?
Byl jsem na ministerstvu financí, kde z jednoho odboru vzniklo studijně výzkumné centrum a já jsem tam byl zástupcem ředitele. Scházeli jsme se jednou měsíčně v Ekonomickém ústavu v sestavě Tomáš Ježek, Václav Klaus, Miroslav Hrnčíř (pozdější člen Bankovní rady ČNB – pozn. red.), Karel Kříž (později novinář, dnes ekonom). Občas přišli také Karel Dyba a Richard Salzmann (pozdější šéf Komerční banky a senátor za ODS). Naše diskuse navazovaly na semináře, které Klaus pořádal ve Státní bance československé (SBČS). Než je v půlce 80. let rozehnala policie. Někdo nás totiž udal a donesl přímo na ÚV (ústřední výbor Komunistické strany Československa), že se tam vykládají hodně svobodomyslné názory.
LN: Co se tam dělo?
Klaus na těch našich setkáních vždy otevřel k diskusi nějaký text, jejž někdo napsal. Bavili jsme se o tom, co je špatně v ekonomice, co by se mělo zlepšit. Jedním z témat byla teze, kterou razil Valtr Komárek (pozdější místopředseda federální vlády – pozn. red.), že jádro problému leží ve špatné struktuře ekonomiky. Že máme moc těžkého průmyslu. Klaus oponoval, že to není strukturou, ale že u nás zcela chybí interakce nabídky s poptávkou. To že je hlavní příčina problémů hospodářství.
Já jsem z těch diskusí občas něco přetiskl v časopise Finance a úvěr, kde jsem nejprve dělal redaktora a od roku 1984 šéfredaktora. A Klaus tam publikoval hodně článků.
