LN: Byl jste 17. listopadu na Národní třídě. Kolik vám bylo let, co jste studoval a jaké jste měl plány do budoucna v době totality?
Ano, byl jsem tam až do konce a také jsem prošel uličkou, kde do nás bušili policajti. Tehdy mi bylo 27, studia geofyziky jsem už měl za sebou, zabíjel jsem čas v Československé akademii věd a byl jsem rozhodnut vypadnout na Západ, ať už jako odborník, nebo emigrant. Už jsem měl komunismu po krk. Nevěděl jsem ale, že i demokracie je neustálý boj o principy a hodnoty.
Budovatelé kapitalismu |
LN: Jak tyto plány změnila událost, které říkáme sametová revoluce?
Zase tak moc ne. V roce 1990 jsem jako geofyzik odešel do USA na Dartmouth College v Hanoveru ve státě New Hampshire, která patří mezi nejprestižnější americké univerzity. Měl jsem pocit, že než začnu do něčeho kecat, musím něco pořádně umět – a pak se vrátit domů. Nebylo pro mne představitelné, že i ti, kdo tenkrát řídili transformaci, také téměř nic nevěděli, avšak ochotně improvizovali a riskovali budoucnost ostatních. To, že nakonec u většiny převážily osobní zájmy, dodalo celému experimentu z pohledu veterána z Národní třídy velmi hořký nádech.
