"Byla rozpoutána pomlouvačná kampaň s cílem pošpinit pověst Milana Kundery obviněním, že se v roce 1950 v době svých studií v komunistickém Československu dopustil udání," píší signatáři v dokumentu, které zveřejnilo Kunderovo francouzské nakladatelství Gallimard.
Vzhledem k tomu, že Kundera to "kategoricky dementoval a významná vědecká osobnost v Praze jeho vinu jasně popírá", docházejí podepsaní k závěru, že český tisk "příliš často rozšiřoval tuto pomlouvačnou fámu s konsternující lehkostí, aniž se zabýval tím, co jí protiřečí". "Nejde proto o nic méně než o snahu pošpinit čest jednoho z největších žijících spisovatelů, a to na přinejmenším pochybných základech," dodávají signatáři a vyjadřují společně "solidaritu Milanu Kunderovi".
Dokument podepsali vedle již zmíněných také John Maxwell Coetzee, Carlos Fuentes, Nadine Gordimerová, Orhan Pamuk, Jean Daniel, Juan Goytisolo, Jorge Semprún a Pierre Mertens.
Kauzu Kunderova údajného udání rozpoutalo objevení a zveřejnění záznamu Obvodního velitelství národní bezpečnosti v Praze 6 z roku 1950. Podle něj Kundera poskytl policii informace, na jejichž základě byl později na vysokoškolských kolejích zatčen navrátivší se uprchlík Miroslav Dvořáček, který pracoval pro západní rozvědku.
Kundera obvinění označil za lež, ale mnozí lidé v Česku o jeho nevině pochybují, stejně jako řada dalších se jej zastává. Ti poukazují především na to, že obvinění Kundery se opírá o jediný "důkaz", a to dokument tehdejší komunistické policie nalezený v archivech. Okolnosti kolem zatčení Dvořáčka ale nejsou podle mnoha hlasů zcela jednoznačné a jediný existující
zápis je dostatečně neosvětluje. Dokument zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, článek o něm otiskl magazín Respekt.
Vzhledem k tomu, že Kundera to "kategoricky dementoval a významná vědecká osobnost v Praze jeho vinu jasně popírá", docházejí podepsaní k závěru, že český tisk "příliš často rozšiřoval tuto pomlouvačnou fámu s konsternující lehkostí, aniž se zabýval tím, co jí protiřečí". "Nejde proto o nic méně než o snahu pošpinit čest jednoho z největších žijících spisovatelů, a to na přinejmenším pochybných základech," dodávají signatáři a vyjadřují společně "solidaritu Milanu Kunderovi".
Dokument podepsali vedle již zmíněných také John Maxwell Coetzee, Carlos Fuentes, Nadine Gordimerová, Orhan Pamuk, Jean Daniel, Juan Goytisolo, Jorge Semprún a Pierre Mertens.
Kauzu Kunderova údajného udání rozpoutalo objevení a zveřejnění záznamu Obvodního velitelství národní bezpečnosti v Praze 6 z roku 1950. Podle něj Kundera poskytl policii informace, na jejichž základě byl později na vysokoškolských kolejích zatčen navrátivší se uprchlík Miroslav Dvořáček, který pracoval pro západní rozvědku.
Kundera obvinění označil za lež, ale mnozí lidé v Česku o jeho nevině pochybují, stejně jako řada dalších se jej zastává. Ti poukazují především na to, že obvinění Kundery se opírá o jediný "důkaz", a to dokument tehdejší komunistické policie nalezený v archivech. Okolnosti kolem zatčení Dvořáčka ale nejsou podle mnoha hlasů zcela jednoznačné a jediný existující
zápis je dostatečně neosvětluje. Dokument zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, článek o něm otiskl magazín Respekt.
