Nebylo mu ještě ani deset let, když se budoucí marketingový specialista žijící v Kalifornii Eric Eberhardt poprvé propojil se světem bezpečnostních služeb, záchranářů, hasičů či meteorologických hlášení. Pomohl mu k tomu skener radiových vln.
Pocit blízkosti u nečekaných událostí a naslouchání města pak Eberhardta inspiroval k vytvoření webu Youarelistening.to. Návštěvníci si přes něj mohou zaposlouchat do interní komunikace policejních sborů z celkem 29 amerických měst včetně New Yorku nebo Los Angeles. A protože se na policejních kanálech často nic neděje, doprovází „vysílání“ hudební podkres.
Odposlouchávání záchranných složek však není jen záležitostí radioamaterů. Například Sdružení profesionálních novinářů už v roce 1997 vydalo zprávu, že skenery umožňující zachytit konverzaci mezi policisty patří do povinné výbavy každého žurnalisty stejně jako papír a tužka.
Drama na frekvencích
Jenže odposlouchávání policie a dalších složek vyvolalo v minulosti i kritické reakce, například během teroristického útoku v Bostonu, během něhož někteří zvědavci poslouchali z pohodlí domova koordinaci policistů pátrajících po atentátnících, kteří v té době byli stále na útěku - a sdíleli aktuální informace na sociálních sítích. Mohli tak zmařit celý zásah. Policie se tak nakonec rozhodla kanály zablokovat.
Spojené státy však obecně odposlechy komunikace policistů, záchranářů či hasičů tolerují, tamní systémy nebývají nijak šifrované. Podle amerického právníka, vědce a vynálezce Johna Banzhafa je to naprosto v pořádku. Neexistuje totiž žádný právní argument, proč by tento způsob komunikace měl podléhat speciálnímu kódování.
Některá americká města však jeho názor nesdílejí a odposlechy znemožňují z obavy před únikem důležitých informací z právě probíhajících vyšetřování a zásahů. A také proto, že by pachatelé mohli informace zneužít k plánování další trestné činnosti. Ve stejném měsíci, kdy se odehrál bostonský útok, tak například ztichl jinak veřejný systém ve státě Colorado.
Jestli bude komunikace šifrovaná, či nikoli, vždy záleží na rozhodnutí každého policejního sboru. Podle amerických odborníků ovšem platí jednoduché pravidlo, díky němuž řada měst USA dává přednost nekódované komunikaci: čím volnější je tok informací mezi jednotlivými složkami záchranného systému, který mají daleko komplikovanější strukturu než v Česku, tím menší je riziko, že se zásadní informace nedostane k člověku, který by o ní měl vědět.
Nedostatečné zabezpečení, zní z Prahy
V Česku je situace jiná. V souvislosti s údajně jednoduchým odposlechem městských policistů se mluví o „nedostatečném zabezpečení“ komunikační sítě Tetra, kterou využívá řada organizací spadajících pod pražský magistrát. Napojit do radiového systému v metropoli se lze přes jednoduché zařízení k příjmu digitální televize a rozhlasu, který nestojí více než tři sta korun.
Situace se podle zastupitele Ondřeje Profanta (Piráti), který s informací vyšel na veřejnost, týká především pražské městské policie, Technické správy komunikací, ale třeba i záchranné služby v metropoli. Záchranná služba se proti nařčení ohradila, podle mluvčího Matěje Hříbala nepoužívá analogový, ale digitální systém s kryptovanými pagery. Zpráva tedy přijde na pager posádce přímo do sanitky bez možnosti odposlechu.
Praha, která dala za vybudování radiového systému Tetra podle Pirátů 680 milionů korun, o problému již ví a chce jej do dvou let vyřešit. Připravuje tendr, jehož součástí bude i zabezpečení systému šifrováním. „Investice bude dražší, ale důležitá. Bohužel kvůli licencím může městský systém upravovat pouze jedna firma, která na to má od výrobce povolení pro naši zemi,“ řekla ČTK k tématu primátorka Krnáčová.
