Zprávu rychle převzala média a od té doby se o tématu horoucně diskutuje. Jedni se děsí, druzí tleskají. Skoro každý má na společné vzdělávání všech dětí jasný názor. Opět se potvrdilo, že téma inkluze patří k nejkontroverznějším v oblasti současného českého školství a vyvolává silné emoce.
Jeden expert vedle druhého
Podporovatelům inkluze neuniklo, jací „experti“ to vlastně o problematice školství diskutovali. Třeba prezidentův poradce pro oblast zemědělství František Čuba, guvernér České národní banky Jiří Rusnok nebo právnička Marie Benešová. Jména, která například u členů Učitelské platformy vyvolala odmítavé reakce, patří do Zemanova týmu trvale – pokaždé diskutují o jiném tématu.
Bohužel zrovna z oblasti školství nepochází ani jeden z dvanácti rádců. „Zástupci zaměstnavatelů nebo odborů jistě mají právo zapojit se do diskuse, ale, při vší úctě, nejsou experty na vzdělávání. Je dobře, že se současný tým rozšířil o současného či předchozího ministra školství, ale pokud chce mít prezident skutečně expertní tým, který vzdělávání rozumí, nestačí to,“ sděluje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.
Nechme stranou, do jaké míry je prezidentův tým kompetentní vyjadřovat se k tak složitému školskému tématu, jímž inkluze bezesporu je, a podívejme se, jakým směrem se debata o ní posouvá.
Revizi společného vzdělávání avizoval ministr Plaga už při svém nástupu do funkce loni v prosinci. Zmínil, že je potřeba zefektivnit využívání peněz na různé pomůcky a změnit způsob odměňování asistentů pedagogů. Na konci srpna v rozhovoru pro ČTK uvedl, že handicapovaní žáci se speciálními vzdělávacími potřebami by v budoucnu v běžných školách měli častěji sdílet jednoho asistenta pedagoga.
Skeptický postoj k inkluzi ocenila například Pedagogická komora. Mezi svými členy (učiteli a řediteli škol) uspořádala anketu, z níž vyplývá, že pro současnou podobu inkluze, jak ji prosadila ministryně Kateřina Valachová, jsou pouhá dvě procenta respondentů.
„Na řadu nedostatků v nastavení společného vzdělávání upozorňovali pedagogové z praxe již před přijetím aktuálně platné legislativy, ale tehdejší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou jejich odborné výtky ignorovalo,“ upozorňuje komora v oficiálním prohlášení na svých webových stránkách. „Analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství, ukazuje, že poměr žáků navštěvujících speciální školy je v České republice nižší nežli ve Finsku,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Učitelé jsou přetíženi inkluzí
„Mám za sebou hromadu školení, většinou naprosto k ničemu. Odborníci na dané téma, kteří se ničemu jinému nevěnují, odborníci na jednotlivé druhy dětí, kteří vidí jen zájmy těchto dětí – a mezi nimi já. Vystudovala jsem matematiku, mám pěkné vztahy s dětmi i s rodiči. Přesto se cítím jako naprosto bezvýznamný článek v kupě něčeho, co se bojím identifikovat. Ve své hodině, kde bych měla učit dejme tomu Pythagorovu větu, řeším problémy s psychiatrickým pacientem, který je agresivní a vůbec nerespektuje svého asistenta,“ píše učitelka Ludmila Ševčíková ze Základní školy Ostrava – Michálkovice na webu Rodiče vítáni.
Stěžuje si na únavu a přetíženost – kvůli inkluzi prý musí absolvovat i tři školení týdně a místo příprav na vyučovací hodiny řeší neúměrně náročnou administrativu.
