Počátkem ledna totiž svůj vznik oznámila také Strana svobodných občanů, kterou chystá bývalý poradce prezidenta Petr Mach. A aby toho nebylo málo, o další straně mluví i Petr Havlík, který svého času zakládal Občanskou demokratickou stranu. Jeho strana by měla ale být spíše alternativou k současné vládní ODS.
„Koláč“ voličů, o který tyto strany mohou soutěžit, přitom není malý. Podle nedávného průzkumu agentury STEM pro ČT je takových lidí až pětina, přesněji 22 procent. Sociologové ale jedním dechem dodávají, že takové číslo může být nadsazené. Podle ředitele agentury STEM Jana Hartla je však toto číslo zatím spíše iluze, skutečnost bude záviset hlavně na srozumitelnosti stran pro voliče.
Podle politologů může být velkým problémem také to, že stejných stran vzniká najednou tolik a že spolu vůbec nespolupracují. Přitom snahy o spolupráci měl bývalý poradce Václava Klause Petr Mach. Právě jeho zpráva o tom, že v Česku vzniká Libertas. cz, zaskočila nejvíce.
„Nabízel jsem panu Ganleymu, že by se naše Strana svobodných občanů, až ji založíme, přihlásila k tomu hnutí a že by reprezentovala to evropské hnutí Libertas v České republice. Čekal jsem finální odpověď Ganleyho, té jsem se nedočkal. Byl jsem překvapen tím, co řekla mluvčí Kellyová. Nevím, jestli je to finální,“ kroutil Petr Mach hlavou během včerejška.
Machovu plánovanou Stranu svobodných občanů může Ganleyho Libertas poškodit nejvíce. I on chce zaútočit na stejnou skupinu euroskeptických voličů. I proto již v minulosti o spolupráci mluvil, dokonce v konkrétních obrysech. „Pokud bude dohoda s panem Ganleym, tak budeme součástí hnutí Libertas pro evropské volby. Nicméně naším cílem jsou samozřejmě primárně volby do českého parlamentu, do českých zastupitelstev,“ prohlásil dříve Mach.
Na čí stranu se přikloní prezident?
Podle politologů by přitom nové strany mohly zaujmout nejen nerozhodnuté voliče a voliče, kteří dávali hlas „alternativním stranám“ typu ODA či US-DEU. Mohly by poškodit také ODS. „Varovali jsme ho (Ganleyho), aby nestavěl kandidátku v těch zemích, kde nějaká taková podobná strana je, že bude zbytečně okrádat o voliče. On nás bohužel neposlechl, což je nám líto,“ říká europoslanec z ODS Jan Zahradil.
Celou situaci možná nakonec vyřeší někdo úplně jiný. Hodně totiž také záleží na tom, na čí stranu se nakonec přikloní prezident Klaus. Ten v minulosti po vzniku podobné strany sám volal. Zatím ale jasné stanovisko neřekl. Pro Machovu stranu se veřejně vyslovili oba prezidentovi synové. Naopak s Ganleym se nedávno sešel v Irsku sám Klaus. Tohoto podnikatele a politika nazval novým „disidentem“ Evropy a podpořil ho v jeho snahách.
„Koláč“ voličů, o který tyto strany mohou soutěžit, přitom není malý. Podle nedávného průzkumu agentury STEM pro ČT je takových lidí až pětina, přesněji 22 procent. Sociologové ale jedním dechem dodávají, že takové číslo může být nadsazené. Podle ředitele agentury STEM Jana Hartla je však toto číslo zatím spíše iluze, skutečnost bude záviset hlavně na srozumitelnosti stran pro voliče.
Podle politologů může být velkým problémem také to, že stejných stran vzniká najednou tolik a že spolu vůbec nespolupracují. Přitom snahy o spolupráci měl bývalý poradce Václava Klause Petr Mach. Právě jeho zpráva o tom, že v Česku vzniká Libertas. cz, zaskočila nejvíce.
„Nabízel jsem panu Ganleymu, že by se naše Strana svobodných občanů, až ji založíme, přihlásila k tomu hnutí a že by reprezentovala to evropské hnutí Libertas v České republice. Čekal jsem finální odpověď Ganleyho, té jsem se nedočkal. Byl jsem překvapen tím, co řekla mluvčí Kellyová. Nevím, jestli je to finální,“ kroutil Petr Mach hlavou během včerejška.
Machovu plánovanou Stranu svobodných občanů může Ganleyho Libertas poškodit nejvíce. I on chce zaútočit na stejnou skupinu euroskeptických voličů. I proto již v minulosti o spolupráci mluvil, dokonce v konkrétních obrysech. „Pokud bude dohoda s panem Ganleym, tak budeme součástí hnutí Libertas pro evropské volby. Nicméně naším cílem jsou samozřejmě primárně volby do českého parlamentu, do českých zastupitelstev,“ prohlásil dříve Mach.
Na čí stranu se přikloní prezident?
Podle politologů by přitom nové strany mohly zaujmout nejen nerozhodnuté voliče a voliče, kteří dávali hlas „alternativním stranám“ typu ODA či US-DEU. Mohly by poškodit také ODS. „Varovali jsme ho (Ganleyho), aby nestavěl kandidátku v těch zemích, kde nějaká taková podobná strana je, že bude zbytečně okrádat o voliče. On nás bohužel neposlechl, což je nám líto,“ říká europoslanec z ODS Jan Zahradil.
Celou situaci možná nakonec vyřeší někdo úplně jiný. Hodně totiž také záleží na tom, na čí stranu se nakonec přikloní prezident Klaus. Ten v minulosti po vzniku podobné strany sám volal. Zatím ale jasné stanovisko neřekl. Pro Machovu stranu se veřejně vyslovili oba prezidentovi synové. Naopak s Ganleym se nedávno sešel v Irsku sám Klaus. Tohoto podnikatele a politika nazval novým „disidentem“ Evropy a podpořil ho v jeho snahách.
