Jinak se prý Ondřej Bank cítí dobře, ale z nehody si pamatuje jen začátek.
Sedmý muž ze sobotního sjezdu a jeden z favoritů na kombinační medaili ještě na posledním mezičasu jel na pódiové pozici, ale před závěrečným skokem se mu zařízla pravá lyže do sněhu a ujela mu od těla.
Bank už na hraně jel bez lyže a po dlouhém letu následoval dramatický pád na bok a hlavu. Do cíle lyžař bezvládně doklouzal, v bezvědomí byl asi deset minut a putoval do nemocnice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Bank ale už noc strávil ve svém apartmánu v Beaver Creeku. „Jsem rád, že mě pustili. Dali mi na výběr, jestli chci jet nebo tam na noc, tak jsme jim slíbili, že na mě někdo bude dávat pozor. Měl jsem lehký otřes mozku, ale pustili mě, když jsem věděl, o co jde, pamatuju si své jméno a tak. Jsem rád, že můžu být tady s klukama,“ řekl už v apartmánu zpravodaji Radiožurnálu.
Už mu bylo v životě hůř
Po pádu se na fotografiích z nehody objevily v Bankově obličeji krvavé stopy, ale ani tato zranění nakonec nejsou vážná. Má jen pár stehů, nateklé oko a odřeniny. „Byly tam dvě malé ranky, to sešili. Tady ty kosmetický věci neberu moc vážně, to je v pohodě, jsem rád, že to neskončilo nějak hůř,“ uvedl Bank.
Z pádu si toho totiž moc nepamatuje. „Jen začátek pádu, tam mi nebylo příjemně. Zbytek si nepamatuju. Je to zase jedna z těch špatných zkušeností, kterých mám už hodně,“ upozornil Bank na mnohé zdravotní patálie, kterými si už v životě prošel.
Nejhorší zažil před třemi lety, kdy měl záhadnou nemoc a bojoval skoro o život. „Už mi rozhodně v životě bylo hůř,“ upozornil.
Ani příčinu pádu zatím nezná. „Pamatuji si až ten následek, že jsem vylítl do brány po hlavě na jedné lyži. Prý mi tam v hlubokém sněhu nějak ujela nebo zařízla lyže a před tou hranou mě to rozhodilo,“ popisoval. „Trochu jsem tam zkoušel novou linii, ale nepočítal jsem s tím, že tam bude tolik hlubokého sněhu,“ uvedl.
Dva dny na sebe musí dávat pozor
I když Bank může být rád, že z krizové situace vyvázl prakticky nezraněn, hned se ptal, jak jel, jestli bojoval o medaili. „Postižení lyžováním mám velké,“ usmíval se. „Ale je to spíš takové odlehčení té situace. Jsem rád, že do té doby jsem jel relativně dobře,“ prohlásil.
Jeho kariéra je jako pravidelná sinusoida. Vždy, když se vyškrábe po zraněních a nemocech na vrchol, přijde další rána. Neuvažuje už čtyřiatřicetiletý Bank o tom, že by lyže pověsil na hřebík? „Teď se chci dát co nejdřív do kupy a jestli bude všechno v pohodě. Počkám, aby nepřišly nějaké nesmysly. Dva dny musím na sebe dávat pozor a pak budu řešit ten zbytek,“ konstatoval.
Myšlenkami je spíš s kamarády, s nimiž si prý radši dá co nejdřív pivo. „Jo, musíme zapít, že jsem zdravý,“ smál se. „Já jsem to ještě neviděl, ale všichni říkají, že to bylo brutální. Obecně se cítím dobře, hlava mě nebolí, ale stoprocentní to samozřejmě není. Jsem rád, že jsem to přežil tak, jak jsem to přežil,“ dodal s úlevou v hlase.