Norové jako soupeř, co žene za zlatem. Čechům tentokrát pomohl i nečekaný tah

  7:19
Copak se dělo před patnácti lety? „Ježiši, no jo, vždyť my jsme vás porazili! Mannheim 2010, snad jediná výhra proti vám, ne?“ roztahuje v maličkaté mixzóně tréninkové haly v Herningu doširoka úsměv hokejový útočník Andreas Martinsen. I Norové mají stále aktivního pamětníka na turnaj, který čeští hokejoví fanoušci znají jako zlatý.
Český reprezentační Karel Vejmelka zasahuje při zápase s Norskem.

Český reprezentační Karel Vejmelka zasahuje při zápase s Norskem. | foto: ČTK

Velký úspěch těžké chvíle skryl. Právě s houževnatými seveřany na mistrovstvích světa přišly momenty, kdy bylo ouvej. Zároveň ale národní tým postupně vybičovaly až k posledním dvěma titulům.

Letos by parta mistrovských obhájců nejradši vše zvládala suverénně. Ani jejich druhý duel před úžasnou, prakticky domácí kulisou však taková přání nenaplnil.

Soupeř i přes prohru 1:2 pořádně zlobil, rozdal řadu bolestivých ran, vyřadil ze hry obránce Tomáše Kundrátka a rozčaroval kouče Radima Rulíka: „My byli jednoznačně útočící tým, zatímco oni bořili. Viděl jsem tam jasné fauly.“

Nikdo z jeho celku se ale jistě nebude soužit, pokud je nedělní útrapy zároveň poženou dál. Češi se strachovali až do konce, nicméně berou tři body, které prvním gólem v turnaji vystřelil David Pastrňák.

Většina za sebou navíc táhne stále čerstvý zážitek z loňské Prahy. Úvodní víkend domácího šampionátu. Hrávalo se dlouho od poledne až do noci, diváci bývali v bujné náladě. Načež se jejich tým namočil do výrazně horší pozice, v 17. minutě ztrácel 1:3.

Rulík právě v tomto utkání viděl jeden z nejdůležitějších záblesků v cestě za zlatem, podle něj se tady Češi rozjeli. Oklepali se totiž z varování, obrátili na 6:3 a zastříleli si. Veledůležitou roli zastal dvougólový kapitán Roman Červenka.

Program MS v hokeji 2025

„Tehdy snad nastupoval taky,“ prokázal brilantní paměť čtyřiatřicetiletý Martinsen, když se vracel 15 let do minulosti, k šokujícímu vítězství Norů poměrem 3:2. „Jo a Jágr hrál! Ale zas tolik si nevybavuju, jen vím, že to bylo moje první mistrovství a slavili jsme velkou výhru.“

Tuzemská reprezentace naopak přijímala těžký direkt. Hokejisté ohyzdný výkon korunovali historickou blamáží, která zůstala ojedinělá. Jistě, i později se několikrát proti skandinávskému soupeři nadřeli, ale znovu už nepodlehli.

Mluvívalo se o brzkém konci na šampionátu plném omluvenek, Jaromír Jágr se nechal slyšet, že mladší borci, kteří odmítli přijet, by měli „líbat prd.. hráčům jako Reichel nebo Dopita“, co jim velkými triumfy umetli cestičku do NHL.

Kdekdo skloňoval slůvko ostuda.

„Nemluvil bych o ostudě. Porážet bychom je měli, ale špička se vyrovnala,“ líčil gólman Ondřej Pavelec.

V současné době trenér brankářů a strůjce neobvyklého tahu, jenž se v Herningu příliš nečekal. Mezi tyčemi ponechal i po startovacím klání Karla Vejmelku. Neprostřídal.

„Tak jsme se dohodli. Ondra kluky pečlivě sleduje, máme plán,“ přibližoval asistent trenéra Jiří Kalous.

Jeho kolega z realizačního týmu před patnácti lety jako hráč na vrcholné akci debutoval, dostal šanci coby dvojka za Tomášem Vokounem. Moc si nezachytal, čelil patnácti střeleckým pokusům. Hovořil o „nevděčném utkání“.

Možná si ho vybavil a nechtěl totéž dopustit v případě vyčkávajícího náhradníka Dana Vladaře.

Brankář Daniel Vladař se rozcvičuje před zápasem proti Norsku.

Však před rokem rotaci udělal, místo Lukáše Dostála postavil Petra Mrázka, který i přes letité zkušeností inkasoval třikrát z jedenácti ran.

Letošní krok se evidentně vyplatil.

„Ondra na to má dobrý cit,“ pochvaloval si Rulík.

Vejmelka sice nebyl až do těžkého závěru, kdy sok riskoval v šesti, v takové permanenci. Měl asi tři zákroky, když v 16. minutě třeba zastavil střelu Berg-Paulsena zblízka z mezikruží, krátce nato vychytal Steenův únik a dočkal se skandování svého jména od tisícovek krajanů v publiku. Ve druhé části pak pozoroval, jak jej protivník ostřeluje.

Zde taky jednou inkasoval, po přihrávce křížem ho překonal Solberg. Až nakonec strážce branky působící v Utahu při výhře vytáhl hned 22 zásahů.

Český brankář Karel Vejmelka kryje únik Noaha Steena.

„Strašně těžký zápas. Norové potvrdili, že jsou o něco lepší každým rokem. Není to outsider jako dřív,“ povídal Vejmelka. „Jsem rád, že to teď vyšlo, já totiž musím vzadu podržet, je to moje práce. A je fajn se do toho trochu dostat. Měl jsem i lépe načtené hřiště. Šlo na mě víc střel než se Švýcarskem (20). Dobré tři body do tabulky. Ohromně cenné.“

Už Martinsen před zápasem ani nezastíral, že jeho tým zkrátka „takhle musí hrát“. A myslel tím jednoduše, účelně. Trpělivě vyčkávat na protiútoky. Což se dařilo.

Pro gólmana těžká práce. Do hry se moc nedostane, ale když už, má se co ohánět. A na MS rozchytaný a naladěný Vejmelka obstál. Správně po pátku se Švýcary dostal důvěru. I ve zcela odlišném typu zápasu.

Martinsen to jako bojovný lídr dosvědčoval. S mužstvem se soustředil na obranu a drsné střety. Tak jak se jim věnoval i v NHL, kde si střihl čtyři sezony. Dobře viděl, že tým čeká třináct let na postup, prochází generační obměnou a zelenáči potřebují průpravu. Mohli jen překvapit. S Českem to i nyní ukázali.

Také tentokrát se maskovaný muž ocitl v nepříjemné pozici. Když se to samé ale stalo jeho kolegům ve druhém skupinovém klání 11. května 2010 a 2024, dočkali se zlaté odměny. Co stejná fáze i datum přinesou letos?

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.