LN Jak se cítíte po výborném výkonu v domácím prostředí?
Je to skvělý pocit, ale cítím únavu. Vždyť jsem ještě před týdnem jel desetihodinovku v Atlantě. Povedl se nám pit stop, cítil jsem velkou podporu diváků. Jsem rád, že jsem se jim odměnil druhým místem. Vnímám ho jako další velký úspěch v mé kariéře.
Jak budete po velkém závodě odpočívat?
Vypadá to, že budu spát do té doby, než mě něco neprobudí. Pro jistotu ale vypnu všechny telefony.
Netoužil jste doma vystoupit na nejvyšší stupeň?
Vítězství je vítězství, ale myslím, že jsme po kvalifikaci vydolovali to nejlepší, co se dalo. Stupně vítězů byl můj cíl.
Neměl jste obavu, když jste předjížděl druhého Kanaďana Hinchcliffa, že by vás mohl po výjezdu ze štěrku ohrozit?
Věděl jsem, že má špinavé pneumatiky. To znamenalo, že bude mít problémy v prvních třech zatáčkách. Proto jsem se ho snažil co nejrychleji zbavit a on nakonec nekladl ani moc velký odpor. Byl to pro nás do jisté míry šťastný okamžik, ale štěstí přeje připraveným.
Jak jste vnímal fanoušky, když jste se dostal na druhé místo?
Byli skvělí. Jsem rád, že jich přišlo tolik a bylo vidět naše vlajky. Po postupu na druhé místo se mi koncentrace zvýšila. Mám dost zkušeností, abych v situaci pod tlakem neudělal chybu, a medailové místo udržel. Náskok se mi pak povedlo dokonce ještě zvýšit.
Kdy naposledy jste v Brně jel s formulovým vozem?
Nikdy jsem tu nejel s tak rychlým autem, musel jsem si zvykat. S formulovým vozem jsem tady jel naposledy asi před dvanácti lety český mistrák ve formuli Ford.
Okruh musíte z řady startů dokonale znát, ale v kvalifikacích se vám příliš nedařilo...
Masarykův okruh znám poslepu, ale A1 GP je pro mě nová zkušenost. Snažili jsme se auto dostat někam dopředu. To se začalo dařit až v průběhu sobotních kvalifikací. Respektive v jejich závěru, kdy jsme změnili spoustu drobností v nastavení. Startovní pozice mohla být o něco lepší. Rád bych byl doma první, ale v rámci možností jsem byl s kvalifikací spokojen.
Masarykův okruh je víc známý z motocyklového šampionátu. Motocyklisté ale často říkají, že je stavěný na F1. Souhlasíte?
Podle mě je to právě naopak. Myslím, že je to okruh postavený pro motorky. S formulí se tu jede krásně, jsou tady rychlé zatáčky, je to docela dobrý adrenalin, ale na druhou stranu tu není tolik prostoru pro předjíždění.
Díval jste se ráno před závodem v televizi na přenos formule 1 z Japonska?
Jen jsem se podíval na start a pak jsem zase usnul. Bylo jasné, že to bude nuda. Formule 1 je pro mě teď záležitost někde na okraji zájmu.
Při startu před domácími fanoušky máte kromě tréninků a závodů ještě spousty dalších povinností. Jak vás například baví nekonečné podepisování fotografií?
Dělám to docela rád, je to přece pro fanoušky. Hlavně v Americe jsem se naučil, aby mě to bavilo. Tam se lidem podepisuju na všechno možné, co se týká auta, třeba na křídlo. Nejkurióznější autogramiádu jsem ale zažil při loňském závodě 500 mil Indianapolis. Přišel za mnou obrovský černoch, který měl kolem pasu přidělanou maketu formule Indycar. Sahala metr před něj a metr za něj a sháněl na ní podpisy všech jezdců...