„Dám si dvě piva. A když mluvím o pivu, mám vždycky na mysli plzeň. Lahodnou z tanku. Jako malvaz!“
Jak jinak si vychutnat vítězství nad Plzní?
„Pozor, tenhle můj rituál s výsledkem nesouvisí,“ mrknul Holoubek, než se v dobré náladě s novináři rozloučil. „Těším se na kamarády a typický český hospodský rozbor.“
Tuze si užíval pocity po první soutěžní výhře na lavičce Dukly.
Nový tým, který na Julisce s kolegy skládá, obral v úvodu sezony po Olomouci (0:0) a Ostravě (1:1) také třetího evropského zástupce. A příště cestuje na Spartu.
„Možná jsou pro nás zápasy proti papírově těžším soupeřům psychicky jednodušší,“ zamýšlel se záložník Marcel Čermák, jenž si proti Plzni připsal asistenci a pak proměnil penaltu.
S dalším vysvětlením přispěchal i kouč Holoubek: „Českému národu vždycky prospívá, když jsme někde v něčem outsideři. Máme to asi zakořeněné v DNA. Jakmile se dostaneme do role favoritů, neumíme se v tom vůbec chovat. Okamžitě nastane problém.“
I proto prý Dukla angažovala v létě tolik cizinců. „Mohli by nám s tím pomoct,“ myslí si Holoubek. Chybí jim sice zkušenosti, ale mají odvahu. Třeba Isife nebo Cissé, krajní bek a vytáhlý útočník, svými výkony už teď zaujali ligu.
Fotbalisté Dukly se radují z gólu Jana Peterky v utkání proti Plzni.
„Aktuálně ovšem potřebujeme kádr především zastabilizovat,“ orosil se Holoubek. Po přestupu jiného útočníka Milly do Sparty totiž teď minimálně na pár měsíců nechce o dalších odchodech ani přemýšlet.
„Pokud budou naši mladí hráči dobří, je logické, že o ně bude zájem. Od toho tady ostatně jsme. Zároveň je ovšem pro mě důležitý týmový výkon. Bojovnost a pracovitost. Udělat maximum pro Duklu.“
Což v sobotu jedenáctka na hřišti i náhradníci, kteří do utkání vstoupili, plnili do puntíku. V ofenzivě si Dukla pomohla standardkami, ještě před zmiňovanou penaltou otevřel skóre hlavou kapitán Peterka.
Po přestávce už domácí zalezli, běhali bez balonu, posouvali se v hlubokém bloku. Za celých pětačtyřicet minut zkompletovali jen 31 přihrávek.
„Na ofenzivu asi nezbývaly síly. I když náznaky tam pořád byly,“ tvrdí Čermák. A Holoubek ho podpořil: „Vycházelo to i z toho, že Plzeň prostřídala, přidala kvalitu a změnila rozestavení. I my jsme na to reagovali, logicky jsme se dostali níž, ale chovali jsme se pořád dobře a zodpovědně.“
I proto domácí fanoušci – na tribunu dorazilo dohromady 4 725 diváků – po utkání hodně dlouho aplaudovali. Dětičky, převážně z mládeže Dukly, se u zábradlí tlačily už pár minut před koncem, aby měly pozápasovou děkovačku na tartanu z první ruky.
Všude spokojenost. Samé úsměvy. Vytrvalý potlesk.
„Ale fakt bych nemluvil o euforii. Spíš bych použil spojení pracovní nálada. Jsme mladý tým, který potřebuje tvrdě pracovat,“ zmínil Holoubek a vzpomněl si na týden starou porážku v Liberci (0:2).
Tam byla Dukla špatná. „Dokonce velmi špatná. I když bych možná nemusel, k tomu zápasu se pořád vracím. Je to pro mě red flag.“ Tedy varovný signál.
„Vybouchli jsme a nepovedlo se to,“ navázal Čermák. Reakce týmu proti Plzni však byla příkladná. „Tušil jsem, že přepnout po zápase s Rangers, který odehráli výborně, na Julisku pro ně nebude jednoduché. Od nás to byl navíc velmi dobrý a odpracovaný týmový výkon,“ navázal Holoubek.
„Tři body jsou proto určitě nadplán,“ řekl hlavní kouč. „Ale věřím, že nás povzbudí do další práce. Mladí kluci díky takovým výsledkům získávají skvělé zkušenosti i sebevědomí. Dál roste jejich kvalita.“
Povede se jim navázat příští týden na Letné?
