Sezona míří do finiše, poslední kolo příští víkend rozsekne, kdo zahučí o soutěž níž a koho čeká baráž. A kdo se díval, musel uznat, že Dukle, která zůstává předposlední, v zásadní chvíli rozhodčí uškodili.
Vedoucí gól Trinidaďana Gilberta? Zrušen kvůli ruce, kterou ovšem hlavní sudí Berka ze svého postavení sotva mohl postřehnout – vždyť ani z žádného opakovaného záznamu nebyla průkazně vidět.
A co podezřelý zákrok na stejného hráče ve vápně Teplic? Nic, hrajte dál, ukázal Berka – a pánové Kocourek a Ochotnický u videa také situaci velkoryse přešli.
Výsledek? Dukla odjížděla s porážkou 0:2 a dvěma (právem) vyloučenými, což jí před zápasem roku proti poslednímu Baníku jistě nepřidá.
Nemáte dojem, že se v poslední době chyb rozhodčích nakupilo nějak moc? A zvlášť těch, které by mohlo opravit video? Stává se, že by mělo zasáhnout – a nezasáhne. Přitom jeho úkolem je vychytat všechno důležité, co hlavní sudí na hřišti nepostřehne nebo vyhodnotí špatně. Jenže se to často neděje.
Pár čerstvých příkladů?
První kolo nadstavby, zápas Slavie v Liberci a chybně nenařízená penalta za faul Mikuly na Provoda. Plus neudělená jasná červená za loket Mosese, který skončil pro domácího Hodouše zlomenou čelistí.
Liberecký Hodouš zápas se Slavií nedohrál kvůli zranění.
Dohrát neměl ani sparťan Mannsverk v utkání s Jabloncem, když zezadu podsekl Zorvana.
Ještě o dvě kola dřív se velkoryse přehlédlo dupnutí pardubického Vechety na Traorého z Dukly.
A v sobotu to tým z Julisky v Teplicích schytal znovu. Třeba osudově: kdyby vyhrál, už mohl slavit jistotu baráže. Takhle potřebuje v sobotu doma uhrát aspoň remízu.
Budou to nervy jako blázen, na to si vsaďte už teď. Určitě se bude horečně řešit, koho komise rozhodčích vyšle, aby zápas na dejvickém stadionu s parádním výhledem na Prahu odpískal.
Může se totiž zdát, že Duklu v lize nikdo moc nechce.
Ano, rýpalové skutečně mohou namítnout, že s věčně poloprázdnými tribunami by určitě nechyběla tak moc jako Baník, za nímž stojí oddaní fanoušci, má daleko vyšší návštěvnost i ambice a s movitým majitelem Václavem Brabcem by se zřejmě ode dna brzy odrazil. Ale i kdyby to stokrát byla pravda: copak se takhle dá uvažovat?
Nedivte se, že kouč Šustr po zápase soptil a padala z něj směrem k sudímu Berkovi a jeho pomocníkům silná slova: „Někdo se tady zbláznil, a já to nejsu. Rozhodčí? Slabý, slaboučký, katastrofa! Přece pískám, co vidím! Ale tenhle sudí nemůže pískat nic, protože nic nevidí. A co vidí, to vidí špatně. Doufám, že se to všude objeví, ať je nějaká sranda. Ptejte se dál, jedeme. Rozbombardujeme ho trochu!“
V ještě vážnějším tónu se později přidal majitel klubu Matěj Turek: „Do českého fotbalu jsem vstupoval s vírou, že už není prostředím, kde se o osudu klubů rozhoduje i jinak než sportovním výkonem. Že zápasy rozhodují hráči, trenéři, výkon, odvaha a kvalita. Po našem utkání v Teplicích se tato víra otřásla.“
Pavel Šustr, trenér fotbalistů Dukly
Vůbec není na škodu, že Dukla nemlčí a hlasitě se ozvala. Rychle získala zastání třeba u libereckého majitele Ondřeje Kanii, který vzkázal, že Šustrovi rád přispěje na případnou pokutu.
Ale za co by ji vlastně měl dostat? Pokud se paragrafy nebudou vykládat příliš úzkostlivě, měl by vyváznout bez postihu, ačkoli rovnou slíbil: „Dětem bych když tak nějak vysvětlil, že nepojedeme na dovolenou kvůli tomu, že jsem řekl, že někdo něco neumí a bere za to prachy.“
Fotbal přitom potřebuje víc těch, kteří se nebudou bát mluvit na rovinu. Aby se přehmaty nezametaly pod koberec. Aby se (nejen) v posledním kole hrálo bez excesů a fér.
Jeden musí z kola ven, tak ať je to ten, kdo bude na hřišti horší.
Ne ten, kdo je pro ligu méně sexy.
