PRVNÍ OHLASY MARTINY SÁBLÍKOVÉ PRO LNO průběhu závodu: "Byl strašně těžký, v závěru mě už hrozně bolely nohy, ale nakonec jsem to dokázala. Jela jsem už na krev." O prvních pocitech v cíli: "Když jsem projela cílem a viděla výsledky byl to neskutečně krásný pocit. Těžko se to slovy popisuje." O skvělém času Beckertové: "Zajela parádní čas, bylo velmi těžké jet po ní a být rychlejší. Na chvíli jsem před startem zaváhala. Naštěstí plán jízdy nám vyšel až do úspěšného závěru." |
VANCOUVER ON-LINE |
Hozenou rukavici obhájkyně zlata z Turína zvedla v sedmé jízdě jedenadvacetiletá Němka Stephanie Beckertová. Ta jela od poloviny trati ještě rychleji než domácí závodnice a v cíli na ni bliknul čas 6:51,39.
Ani tato výzva a výtečný čas českou suverénku nerozhodil. Ta vedla od úvodního mezičasu a svůj náskok si držela do posledního kola. Přestože se musela vydat ze všech sil, tempo dokázala držet na zhruba konstantních časech za jeden okruh.
RYCHLOBRUSLENÍ - 5000 METRŮ ŽENY1. Sáblíková (ČR) 6:50,91, |
Dvaadvacetiletá rychlobruslařka si dojela pro druhou zlatou medaili na hrách ve Vancouveru (po vítězství v závodu na 3000 metrů) a díky bronzu z "patnáctistovky" se stala nejúspěšnější zimní olympioničkou české historie. Svůj úspěch jako první oslavila s koučem Petrem Novákem, který poté nadšeně se slzami v očích děkoval anglicky do kamer kanadské televize.
Ten poté přiznal, že hlásil své svěřenky nepřesné časy a odstupy. "Musel jsem, aby byla v klidu," vysvětlil Novák po závodě s mírnými, ale zbytečnými rozpaky. Opačné pocity než Sáblíková s Novákem prožívala zkušená patřicetiletá Němka Anschützová-Thomsová, která si připsala už 16. čtvrté místo na ZOH, MS nebo ME a opět nezískala vytouženou medaili v individuálním závodě.
Sáblíková se zařadila po bok Čáslavské, Zátopka a DoktoraPřivézt si z jedné zimní olympiády dvě zlaté medaile, to se kromě Martiny Sáblíkové žádnému českému ani dříve československému sportovci nepodařilo. Nejblíže byli v roce 1968 Raška a před čtyřmi lety Neumannová. Na letní obdobě her se podobným kouskem v minulosti blýskli tři čeští olympionici - Emil Zátopek, Věra Čáslavská a Martin Doktor. Martina Sáblíková na hrách ve Vancouveru potvrdila pověst nejlepší rychlobruslařské vytrvalkyně a suverénně si dojela pro triumfy v závodech na tři a pět kilometrů, k nimž nečekaně přidala i bronz na 1500 m. Odborníky i fanoušky fascinuje křehkou postavou, skromným vystupováním i příběhem cesty k úspěchu. Stala se jednou z nejzajímavějších osobností her.
Blízko dvěma zlatým medailím byl už na olympiádě v Grenoblu 1968 skokan Jiří Raška. Vyhrál na středním můstku a málem triumfoval i na velkém. Jenže úplně posledním pokusem soutěže jej sovětský soupeř Vladimir Bělousov odsunul na druhou příčku. Zástupci letních her jsou v tomto ohledu úspěšnější. Čáslavská si ze dvou olympiád přivezla sedm nejcennějších medailí, Zátopek z jedné tři a Doktor dvě. Zatímco Zátopek se z životního úspěchu radoval nedlouho před třicátými narozeninami, všem třem jeho následovníkům včetně Sáblíkové bylo v době triumfu 22 let. Všichni podali pozoruhodné výkony, jež se dočkaly zasloužené pozornosti. Se jmény atletů Dany a Emila Zátopkových jsou navždy spjaty olympijské hry v Helsinkách 1952. Emil nejprve v zahajovací den atletických disciplín zvítězil v běhu na 10.000 metrů a pak se překvapivě postavil na start poloviční trati. Jeho druhé vítězství přímo na olympijském stadionu v Helsinkách sledovala manželka Dana, která vzápětí do rodinné sbírky přidala zlato ze soutěže oštěpařek.
Týden po prvním a pouhé dva dny po druhém helsinském triumfu se Zátopek postavil na start závodu nejtěžšího - maratonu, který navíc ještě nikdy předtím neběžel. A dokázal neuvěřitelné - nejenže potřetí zvítězil, ale potřetí se rovněž radoval z překonaného olympijského rekordu. Na sportovní gymnastku Věru Čáslavskou nikdy nezapomenou v Japonsku a hlavně v Mexiku. Na hrách v Tokiu 1964 byla zlatá třikrát - na kladině, v přeskoku a osmiboji a japonští fanoušci útlou blondýnku přímo zbožňovali. O čtyři roky později se v Mexiku radovala ze čtyř zlatých medailí - nejlepší byla v prostných, na přeskoku, bradlech a v osmiboji. Bojovala o vítězství také na kladině, ale o pátou zlatou medaili ji kontroverzním výrokem sudích připravila největší soupeřka Nataša Kučinská ze SSSR.
Kanoista Martin Doktor zazářil na letních hrách v Atlantě 1996. První zlato impozantním způsobem vybojoval na trati 1000 metrů. Svým největším soupeřům ostrým tempem ujel ihned po startu a náskok udržel až do cílové pásky. Sáhl si na dno, v cíli byl zcela vyčerpaný. Únavu ale setřásl a druhý den, opět ve svém oblíbeném šátku s lebkou, nastoupil k závodu na poloviční distanci. Dlouho se držel uprostřed devítičlenného startovního pole. Nezadržitelným finišem, při němž se zdálo, že ostatní lodě stojí, ale všechny předjel. Přehled českých sportovců, kteří získali nejméně dvě zlaté medaile na jedněch OH (řazeno podle počtu medailí): |
