Jenže nakonec přece jen padl, minulý víkend se o to postarala Femke Bolová. Třiadvacetiletá Nizozemka proťala cílovou fotobuňku na domácím šampionátu v čase 49,26, čímž Kratochvílovou předčila o 33 setin.
„Takový čas? Sci-fi,“ směje se česká čtvrtkařka Tereza Petržilková.
A její kolegyně Lada Vondrová dodává: „Ona se prostě rozběhne, netuhne a v cíli je za 49,26. Fakt hustý. Poslední stovku má skoro jako já první a po celou dobu si drží techniku kroku.“
Bolová je zkrátka fenomén. Porazit ji? To se ještě letos nikomu nepovedlo.
Čtyřikrát vyběhla na trať 400 metrů, čtyřikrát zvítězila. K tomu si ještě odskočila na dvoustovku a nemistrovskou pětistovku, kde v obou případech nejenže triumfovala, ale na delší distanci se jako první žena dostala pod hranici 66 sekund.
Nabízí se přirovnání k biatlonové vládě Johannese Böa, výkonům lyžařky Mikaely Shiffrinové na zasněžených svazích či nástupům cyklisty Tadeje Pogačara v kopcích.
Zkrátka totální dominance, suverenita.
„Má úžasné parametry,“ vyjmenovává přednosti Petržilková. „Je vysoká, má dlouhé nohy, dlouhý krok. Nevypadá, že by byla bůhvíjak svalově disponovaná, ale má i neuvěřitelnou sílu. A když se všechno zapasuje do sebe, dějou se věci.“
Cení si na ní i její povahy. Kdepak, žádné hvězdné manýry od ní nečekejte. Bolová je příjemná, ráda se baví se závodnicemi i s fanoušky.
„Potkala jsem se s ní zatím dvakrát a v obou případech na mě působila opravdu sympaticky. Podruhé si mě i pamatovala, a dokonce mě pozdravila jako první. Bylo to od ní hezké,“ dodává.
Podobná slova volí i Vondrová. Třiadvacetiletá Češka měla dokonce možnost ji pozorovat i při tréninku, když se potkaly ve stejné hale v rámci soustředění. „A nebudu lhát. Jasně, že jsem ji sledovala,“ směje se.
Tak co tedy vypozorovala? Jak trénuje rekordmanka?
Ve skupině s Bolovou je pětadvacet lidí, ty nejlepší závodnice z Evropy. Když přijdou na stadion, je jich všude plno. A co teprve ten hukot, když se rozběhnou.
Zleva Tereza Petržilková, Lada Vondrová před startem štafet žen na 4x 200m.
„Jedou víc přes kvalitu,“ všimla si Vondrová. „Třeba v posilovně zvedají šílené váhy, ale jen na dvě opakování. Na dráze zase odběhnou čtyři úseky a konec. Myslím, že taková cesta by mohla být i pro mě. Objemu už mám za sebou kvantum.“
Bolová je svým způsobem i úkaz. Běhům na krátké vzdálenosti obvykle vládnou atletky ze zámoří, jenže ona s nimi svádí vyrovnané boje.
Ano, pod otevřeným nebem, kde běhá čtyřstovku překážek, zpravidla na další fenomenální závodnici Američanku Sydney McLaughlinovou-Levroneovou nestačí a prohrála s ní jak olympijský závod v Tokiu, tak loňské mistrovství světa v Eugene. Další ale poráží.
„Je fajn vidět, že i my z Evropy jsme schopné předvádět takové výkony,“ říká Vondrová. „Proto bych ani neřekla, že běhat v její éře je nějak demotivující. Naopak nás povzbuzuje.“
Americká překážkářka Sydney McLaughlinová slaví triumf na mistrovství světa v Eugene.
Že Češkám její přítomnost pomůže, věří i před blížícím se evropským šampionátem.
Bolová by pochopitelně v Istanbulu neměla chybět. Nic než obhajoba dvou zlatých se od ní nečeká a klidně by mohla znovu zaběhnout čas pod 50 sekund.
Letošní evropská osmička Vondrová se na halový vrchol kvalifikovala díky osobnímu rekordu 51,46 z Czech Indoor Gala a Petržilková rovněž vlastním maximem 52,19 z republikového mistrovství v Ostravě. S Nizozemkou se utkají i ve štafetě.
„Ani bych se nebránila tomu, kdybych se s Femke potkala už v rozběhu,“ usmívá se Petržilková. „Ona si v klidu rozběhne pro ni pohodové tempo. Pro mě bude tak akorát, vyvezu se za ní a budu mít dobrý čas.“
A třeba ji dotáhne k postupu.
