„Každý závod v tomto roce už považuju za svůj potenciálně poslední na daném místě,“ pokračoval. „Naposledy v Austrálii, naposledy v Číně, naposledy v Monaku... A tady v Barceloně je ta možnost ještě o něco větší.“
Závod v Katalánsku se totiž příští rok nepojede a do kalendáře se vrátí až v roce 2028. Jde o výsledek nové dohody s belgickým Spa-Francorchamps – oba okruhy se budou v kalendáři střídat obrok, a to minimálně do roku 2032.
„A když nevím, co budu dělat příští rok, nemohu si být vůbec jistý tím, co přijde za dva roky.“
O tom, zda bude v kariéře pokračovat, se chce definitivně rozhodnout až na konci léta. Už nyní je na startovním roštu suverénně nejstarším pilotem, v červenci oslaví 45. narozeniny. Věk však v jeho případě nehraje roli a rozhodně není důvodem k jeho odchodu.
Alonsa trápí, že jeho tým nebojuje o titul, ale marně krouží na chvostu pole. „Nejsme schopni vyhrávat závody a měřit se s konkurencí. Ani tentokrát tomu tak nebude,“ přiznal před domácími fanoušky.
Hůře než Aston Martin je na tom pouze nováčkovská stáj Cadillac.
Trochu optimismu si Španěl dodal minulou neděli po 78 legendárních kolech v Monaku, kde se vytáhl na bodovanou desátou příčku.
„Děkuji, Monako. Byl to náročný víkend od začátku do konce, ale nikdy jsme nepřestali věřit ani bojovat. Jeden bod se možná nezdá jako moc, ale odráží neúnavnou práci lidí kolem mě,“ napsal poté Alonso na sociálních sítích.
Poprvé bodoval až v šestém závodě sezony, přitom právě letos měl španělský pilot dostat vůz, se kterým by vyzval nejlepší. Do týmu přišel zkušený konstruktér Adrian Newey a Mercedes na pozici dodavatele motorů vystřídala Honda – tedy pohonná jednotka, která dovedla Maxe Verstappena ke čtyřem titulům.
Jenže Aston Martin se od začátku trápí. Když v Austrálii vůz tak silně vibroval, nazval ho Alonsův týmový kolega Lance Stroll dokonce „elektrickým křeslem“. První závody sezony tým vůbec nedokončil. A je potřeba dodat, že i posledně v Monaku Alonso těžil z výpadku konkurentů. Do cíle nedojeli Verstappen, Norris a Leclerc.
„Motivaci ale pořád mám, protože věřím ve své schopnosti. Tak jsem to měl po celý život a mám to tak i teď.“
Byl to právě on, kdo přerušil hegemonii Michaela Schumachera, stal se tehdy nejmladším mistrem světa v historii a o rok později titul obhájil. V letech 2005 a 2006 podle mnoha odborníků poprvé a naposledy řídil nejlepší monopost na startovním roštu – ikonický modro-žlutý Renault. Třikrát mu pak celkový triumf utekl až v posledním klání sezony.
Vybíral si týmy v nesprávný čas, ale také vyjít s ním nebylo jednoduché. Přesto ho bývalí jezdci i experti pravidelně řadí do žebříčků nejlepších pilotů všech dob. Vyhrál 32 Velkých cen, 106krát stál na stupních vítězů a nastoupil do nejvíce závodů v historii F1. Už v roce 2023 ohromil statistikou, podle které v královně motorsportu najezdil přes 100 tisíc závodních kilometrů.
„Dosáhl jsem mnohem více, než jsem si kdy dokázal představit. Když jsem začínal závodit, ani by mě nenapadlo, že se dostanu do formule 1, budu jezdit za nejlepší týmy a vydržím v šampionátu tolik let. Všechno ostatní už beru jako bonus,“ líčil před víkendem v Katalánsku.
Právě v Barceloně v roce 2013 oslavil své dosud poslední vítězství. Snil o tom, že přidá v Aston Martinu další. Když při debutu v Bahrajnu 2023 dojel třetí, nadšeně křičel do vysílačky: „Co jste to zkonstruovali za auto?!“
V té sezoně se na pódiu objevil ještě sedmkrát a zdálo se, že je definitivně zpět. I když se pak forma Aston Martinu propadla, všichni vyhlíželi přelomovou sezonu 2026, kde chtěl tým s revoluční změnou pravidel po letech útočit na titul.
Místo toho přišel ještě větší propad.
Alonso dlouho neztrácel chuť závodit. Když se mu letos v březnu narodil syn, nad svým odchodem do důchodu vůbec neuvažoval: „Chci závodit, aby mě syn viděl na trati. Rád bych pokračoval do doby, než se mnou bude chodit do paddocku nebo se sám posadí do mého auta.“
Teď je ale zřejmě všechno jinak.
Anebo si to nakonec přece jen rozmyslí?




















