A podobná slova volilo spoustu hráčů.
Odehráli skvělý turnaj. Zvládli překonat několik nástrah, prošli si i horším obdobím, kdy se trápili proti outsiderům, avšak na klíčovou část šampionátu se dokázali perfektně připravit.
Přešli přes Švýcarsko, poradili si s favoritem z Kanady. Až ve finále nestačili na mimořádně silné Švédy.
„Když vyhrajete poslední zápas, je to vždycky radostnější. Ale větší váhu má teďka stříbrná medaile,“ pravil kapitán výběru Petr Sikora.
Český kapitán Petr Sikora smutní po porážce ve finále MS juniorů se Švédskem.
„Stříbrná medaile? Kdo by to před turnajem řekl... Měli jsme dobrý tým, ale i tak je to pro Česko extrémní úspěch,“ mínil zase útočník Václav Nestrašil.
„Druhý místo je nádherný, musíme mít hlavu nahoře,“ souhlasil ještě Čihař.
Hráči se shodli, že Švédové zkrátka byli ve finále lepší. Díky třem brankám si vypracovali náskok, který národní tým v závěru jen marně dotahoval. I tak ale nakonec fanouškům dopřál alespoň drama, byť druhá trefa přišla až 24 sekund před koncem.
„Pořád jsme věřili do poslední sekundy, nevypnuli jsme. To ukazuje, jak náš tým pracoval. A že to nedopadlo? Bohužel, ale dali jsme do toho všechno,“ řekl obránce Jakub Fibigr.
Může to znít jako laciná výmluva, ale skutečně to v utkání vypadalo, že Čechům chyběly potřebné síly.
I kdyby je měli, možná by ani tak na skvěle hrající Švédy nestačili. Ale třeba by se zmohli na větší vzdor. Každopádně později hrané semifinále určitou roli jistě sehrálo.
Maxmilian Curran bojuje o puk s Felixem Ohrqvistem ve finále MS juniorů.
„Nejezdily nám nohy. Zápas proti Kanadě nám sebral hodně sil. Nejen fyzických, ale také těch mentálních. Hledali jsme malou jiskru, ale ta přišla až v posledních minutách, což už bylo pozdě,“ hodnotil kouč Patrik Augusta.
„Energie jsme neměli na rozdávání, hráli jsme dva zápasy během 21 hodin. Ale je to i o mentálním nastavení, na konci jsme energii našli, fanouškům jsme dali naději, že tady ještě jsme. Věřil jsem, že tam třetí gól padne, ale asi jsme si ho za celý zápas nezasloužili,“ říkal Nestrašil.
Právě on hovořil možná nejvíce hrdě. Ač by jistě měl raději na krku zlato, i na stříbro a především všechny své spoluhráče v kabině byl mimořádně pyšný.
Felix Ohrqvist ze Švédska si kryje puk před Václavem Nestrašilem ve finále MS juniorů.
„Nevyšlo to, nicméně to je hokej. Možná jsme měli bojovat víc od začátku, ale to už nezměníme. Na turnaji jsme hráli vyrovnané zápasy s celky, se kterými jsme vyrovnaně hrát neměli, ale postupně nás to stmelovalo. Začali jsme být víc tým a hráli jsme za to, co máme na hrudi, a ne na zádech, což bylo nejdůležitější,“ povídal Nestrašil.
Sám patří do početné skupiny hned deseti hráčů, kteří se mohou představit i na šampionátu na konci roku. To platí ještě pro útočníky Poletína, Novotného, Čihaře, Benáka, také obránce Pšeničku, Mrtku a Draveckého a brankáře Oršuláka se Štěbetákem.
I proto může mít český výběr za rok další velkou šanci na medaili. Už pátou za pět let. Ale k tomu vede ještě spoustu práce, teď hráči teprve musí vstřebat neúspěšné finále, které se ale brzy promění v radost ze stříbra.
„Jsem rád, že jsme tomu dali maximum. Bylo to vidět u předávání medailí, kluci brečeli, ale já jsem na ně strašně pyšnej,“ zakončil Nestrašil.
