Spadl vám kámen ze srdce, když se podařilo postup potvrdit?
To bych ani neřekl. Nebyli jsme v pozici, kdy bychom museli něco dohánět. Už po zápase v Praze jsme byli vpředu, ale jeli jsme sem s pokorou a věřili, že postoupíme.
Berete současný postup jako nejcenější z těch, co jste během kariéry zažil?
Každý postup je cenný, ale zrovna tenhle byl nejtěžší. Dřív totiž byla kolem týmu úplně jiná atmosféra než teď. Spousta lidí nám nepřálo a bylo to cítit všude. Od fanoušků až přes odborníky. Jsem rád, že jsme jim dokázali, jak se pletli. Zatímco oni jsou teď možná naštvaní, my jsme zase šťastní. A to nás těší.
PSALI JSME: |
Neuvažoval jste, že v reprezentaci skončíte po říjnovém zápase po Španělsku, kdy vás fanoušci vypískali?
Tak to u nás v Česku chodí. Chtěl bych spíáš poděkovat těm, co nás poslední dva roky podporovali. A ten zbytek, co do nás šil a chtěl, abychom neuspěli, je nám více méně u zadku. Jsem rád za ty, co nám opravdu přáli.
Jaká nejtěžší chvíle v průběhu kvalifikace národní tým potkala?
Bylo jich dost. Nezačali jsme ji dobře, hned v prvním zápase jsme prohráli s Litvou. Pak jsme v klíčovém zápase ve Skotsku jsme vyrovnali v poslední minutě na 2:2 a tím se zachránili. Kdybychom tam prohráli, nemuseli jsme do Litvy ani jezdit. Kvalifikace byla těžká, psychicky i fyzicky. Dokázali jsme ale v těžkých chvílích zabrat.
Berete dosažený úspěch také jako osobní satisfakci?
Mně je kritika úplně jedno, jde mimo mě. Nějak jsem si to už zvykl, vždycky tady budu takový rebel a nezáleží mi, co na mě lidi řvou. V tomhle kolektivu se cítím dobře a to, co o mě píší noviny, jde opravdu kolem mě.
Vy jste s tím nikdy za poslední dva roky nikdy praštit nechtěl?
Pořád řešíte jen mě, přitom teď slavíme postup. Je mi jedno, co o mě píší různé bulvarní plátky, soustředím se jen na fotbal. Ano, vím, že můžu hrát líp a budu se snažit, abych se na Euro dobře připravil.
