Další z istanbulských celků si pod vedením kouče Okana Buruka o víkendu zajistil premiérový titul kolo před koncem Superligy, když doma porazil Kayserispor 1:0.
„Nejde o náhodu a ani mě to nepřekvapuje, v posledních čtyřech letech vždycky uměli složit dobrý tým,“ říká pro LN bývalý obránce Tomáš Sivok, jenž v Turecku strávil téměř devět let. „Už v minulých letech několikrát sahali po titulu, ale přišli o něj v posledních kolech. Tentokrát se jim to podařilo a je to pro ně velký úspěch.“
Z městského klubu
Přestože si Basaksehir titul zaslouží, jde o trochu podivný klub. Nemá dlouhou tradici ani početné bouřlivé fanoušky, kteří přitom k tureckému fotbalu tradičně patří.
Založila ho před třiceti lety istanbulská radnice jako městský sportovní spolek Istanbul Büyüksehir Belediyesi S. K. zastřešující různá odvětví. V roce 2007 se dostal až do nejvyšší soutěže, kde působil nepřetržitě šest sezon. Zároveň však sílila kritika kvůli střetu zájmů, a tak když se po sestupu do druhé ligy za rok tým vrátil, transformoval se v nový subjekt Istanbul Basaksehir podle čtvrti, kde pokračoval ve svém fungování.
Také dostal vlastní stánek – z osmdesátitisícového Atatürkova olympijského stadionu, kde se ostrůvky diváků vyloženě ztrácely, se přestěhoval na nový Fatih Terim Stadium pro 17 tisíc lidí.
Ne že by najednou chodil plný dům, průměrná návštěvnost na domácí zápasy Basaksehiru se pohybuje kolem čtyř pěti tisíc. Mezi významné fanoušky však patří turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve stejné čtvrti spolu se svou stranou AKP sídlí. A když se v červenci 2014 aréna pojmenovaná po slavném trenérovi slavnostně otevírala exhibičním utkáním osobností, nemohl chybět. Tehdy ještě jako premiér krátce před zvolením do prezidentské funkce nastřílel hattrick a jeho číslo dvanáct Basaksehir slavnostně vyřadil ze sady dresů. Ostatně šéf klubu Göksel Gümüsdag náleží do Erdoganovy rodiny.
„Ale nemyslím si, že by byli nějak protlačováni. Musí mít prostě kvalitní tým,“ podotýká Sivok a vyzdvihuje složení kádru, kde už za předchozího kouče Abdullaha Avciho měli světové hvězdy. Dřív tam zářili Emmanuel Adebayor či Emre Belözoglu, nyní Demba Ba, Arda Turan, Martin Škrtel, Gaël Clichy a pár zápasů ještě odehrál Robinho.
„V poslední době tam chodili hráči, kteří předtím působili v jiných istanbulských klubech a nechtěli se odtud stěhovat. Dá se říct, že podle nákupů je to velkoklub,“ hodnotí Sivok a dodává: „Myslím, že výsledkových úspěchů mohou dosahovat, ale na úroveň Galatasaraye nebo Besitkase se nemají šanci dostat, protože jejich základna je obrovská.“
