"V tu chvíli už jsme hráli bez středních obránců, protože Cahill se zranil. Skoro všichni lidi asi čekali, že dostaneme pět gólů a pojedeme domů. Jenže my jsme věděli, že nám za tohoto stavu stačí dát jeden gól, a postupujeme," řekl Čech pro svůj oficiální web.
A gól přišel ještě na konci první půle. "Ramires to udělal krásně. V poločase jsme si řekli, že jestli máme vypadnout, tak nedáme kůži lacino. Šli jsme do toho s tím, že se budeme rvát, a za obětavost jsme byli odměněni. Sen se stal skutečností," radoval se Čech.
Těšilo ho, jak tým odolával tlaku Barcelony. "Nic jiného nám nezbývalo. S Barcelonou se nedá hrát otevřeně ani v jedenácti, natož v deseti. Nám se navíc rozpadla prakticky celá obrana. Spousta týmů by se kvůli tomu položila, ale my znovu ukázali svou sílu. Bránili jsme jako jeden muž, jednu chvíli byl na pravém beku Kalou a na levém Drogba (oba útočníci). Každý se obětoval a odehrál ten zápas na 150 procent," chválil český brankář.
Čech měl na postupu také podíl. Mimo jiné se postaral o to, že největší hvězda soupeře Lionel Messi neproměnil pokutový kop. "Byl jsem na něj perfektně připravený. Měli jsme jasnou strategii, že v případě penalty budu do poslední chvíle vyčkávat a neusnadním mu to pohybem. Stranu jsem vystihl dobře, on to zvedl a trefil břevno. Člověk potřebuje i štěstí," přiznal Čech.
Čech: Po penaltě jsme si oddychli
Týmu neproměněná penalta soupeře dodala odhodlání. "Všichni jsme si v tu chvíli zhluboka oddychli a řekli si, že nám osud dal další šanci to dobojovat," vyprávěl Čech, který po celý zápas odolával barcelonské ofenzivě. "Zákroků bylo dost. Nejtěžší byl asi ten při Messiho střele ke konci zápasu, která šla do tyče. Míč proletěl mezi hráči, střela byla hrozně rychlá a já to na poslední chvíli vytlačil na tyčku," řekl nejlepší český fotbalista posledních let.
Ve finále se představí podruhé v kariéře. V roce 2008 Chelsea prohrála na penalty s Manchesterem United. Před ním se do finále probojovali už jen Pavel Nedvěd (2003), Jaroslav Plašil (2004), Milan Baroš, Vladimír Šmicer (oba 2005) a Marek Jankulovski (2007), poslední tři jmenovaní soutěž i vyhráli. Nyní je bude moci Čech napodobit, navíc den před svými 30. narozeninami.
"Je to nádherný pocit. V tom prvním finále jsme před čtyřmi lety smolně prohráli až na penalty, teď máme druhou šanci pohár vyhrát a skončit na opačné straně. Doufám, že tohle finále bude mít daleko veselejší konec," věří.
Ve finále narazí na vítěze duelu mezi Realem Madrid a Bayernem Mnichov. Přání, kdo z nich by to měl být, ale nemá. "Je mi to úplně jedno. Kdo chce vyhrát Ligu mistrů, nemůže si soupeře pro finále vybírat. Hlavně jsme ukázali, že to s námi bude mít každý těžké," dodal Čech.
