Jak příznačné. Ve čtvrtek odpoledne informoval britský The Guardian o tom, že v pondělí večer odvysílá Channel 5 epizodu z pořadu Fergie vs. Wenger: Nepřátelství. Zároveň respektovaný deník připomněl nejslavnější momenty soupeření Ars`ena Wengera s manažerem Alexem Fergusonem, který šéfoval lavičce konkurenčního Manchesteru United v letech 1986 až 2013.
O necelých 24 hodin později už šestasedmdesátiletý Skot pro televizi svého milovaného klubu vyprávěl: „Jsem za něj opravdu šťastný. Mám velkou úctu k němu i k práci, kterou pro Arsenal vykonal.“
Proč tato slova? Wenger krátce předtím oznámil, že po dvaadvaceti letech na lavičce londýnského celku po sezoně skončí.
Francouzský manažer Arsene Wenger.
„Po pečlivém zvažování a jednání s vedením klubu jsem dospěl k názoru, že je vhodný čas na to, abych odešel,“ znělo z úst osmašedesátiletého rodáka ze Štrasburku. Minimálně u vlastních hráčů by se slovy o správném načasování neuspěl.
„Byli jsme v šoku, když nám to řekl,“ řekl klubovému webu kapitán týmu Per Mertesacker.
„Jeden z důvodů, proč jsem v Arsenalu, je on. Bylo mi ctí, že mi v mé kariéře tolik důvěřoval. I přes všechny problémy a zranění,“ dodal německý stoper.
Podobně o Wengerovi mluvili také Češi Tomáš Rosický a Petr Čech, které Wenger do týmu přivedl.
  |
„Zaslouží si uznání a respekt. To, že to takhle oznámil, dává fanouškům možnost se s ním v posledních zápasech rozloučit a ukázat mu, jak moc si ho váží,“ zaznělo z úst českého brankáře.
Řekli o Wengerovi...
|
Slova, která jsou rozhodně zajímavá. Pokud totiž fotbalisté a experti skládají k nohám Wengera po jeho oznámení komplimenty, u příznivců „Gunners“ tomu tak úplně není. Nejčastější hlášky na sociálních sítích? „Děkujeme, ale už bylo na čase.“
Aby ne, po konci francouzského „Profesora“ volali na Emirates Stadium v posledních letech už několikrát.
Důvody není třeba dlouze hledat. Wenger dosud seděl na lavičce londýnského celku ve 1228 duelech. V Premier League v 823, nikdo jich nemá v anglické nejvyšší soutěži na kontě více.
Jenže poslední ze tří mistrovských titulů získal v roce 2004, kdy slavní „neporazitelní“ prošli ligovou sezonou bez jediné kapitulace. Úchvatná série se nakonec zastavila na čísle 49. Asi nepřekvapí, že ji v říjnu 2004 ukončil Manchester United s Alexem Fergusonem na lavičce.
Patrick Viera (v modrém) z Arsenalu a útočník Manchesteru United Wayne Rooney v zápase Premier League z října 2004, ve kterém United ukončil 49 zápasů dlouhou neporazitelnost svého rivala.
„Ferguson Wengera potřeboval. Potřeboval někoho, s kým mohl soupeřit. Na koho si mohl stěžovat,“ vzpomínal Steve McClaren, který byl v letech 1999 až 2001 Fergusonovým asistentem.
Jak to souvisí s fanoušky Arsenalu? Právě v tomto roce rivalita obou mužů vrcholila, postupně se ale změnila v přátelství. Ne, s počtem šedých vlasů na hlavách obou manažerských géniů to nesouvisí. To se jen londýnský celek stával pro rivala stále méně nebezpečným.
Titul z roku 2004 je pro „Gunners“ dosud posledním. A ani letos se na tom nic nezmění. Příznivci klubu po jeho konci volají průběžně už vlastně od konce minulého desetiletí. Nelíbil se jim přesun na Emirates Stadium, který Wenger označil za zásadní krok pro budoucnost Arsenalu.
Francouzský manažer Arsenalu Arsene Wenger s trofejí pro vítěze Premier League 2003/04.
Jenže také stál obrovský balík peněz. Výstavbu si totiž londýnský celek financoval ze svého, respektive z prodeje hráčů. A na nové, hvězdné posily už peněz moc nezbývalo.
Když se to v posledních letech přece jen změnilo, neměl muž, kterému k angažmá v Arsenalu pomohlo setkání s jeho tehdejším majitelem během působení v japonské Nagoje, při výběru posil úplně nejšťastnější ruku.
Další tři triumfy ve slavném FA Cupu (celkem 7) a v anglickém superpoháru (tzv. Community Shield, také celkem 7 výher) nespokojenost ochozů nezmírnily. Už loni to vypadalo, že Wenger skončí, nakonec tak učinil až nyní.
A co bude dělat, až odkoučuje poslední zápas na lavičce Arsenalu?
„Koupím si permanentku, obleču červenobílé barvy a budu doufat, že Arsenal v sobotu vyhraje.“
