V Jižní Koreji se dvouletá povinná vojenská služba nebere na lehkou váhu. Bez ohledu na to, zda jste běžně pracující mladý muž nebo vyděláváte miliony jako profesionální sportovec v nejlepší fotbalové lize světa.
A přesně to je případ šestadvacetiletého Heung-Min Sona, který v anglické Premier League nastupuje za londýnský Tottenham.
Pokud se mu totiž nepodaří v nadcházejícím finále letošních asijských her dotáhnout svůj tým k vítězství, čekají ho zřejmě dva roky tvrdého vojenského výcviku. Ani jeho status hvězdy mu příliš nepomůže.
Vlastně možná naopak.
Son Heung-min stříli volný přímý kop.
Nejspíše byste čekali, že se v takovém případě promaže byrokratické soukolí souseda Kimova totalitního režimu a „něco vymyslí“, jenže v jižní části Korejského poloostrova to není tak jednoduché.
„Čím jste známější, tím složitější je se z těchto věcí vyvléknout,“ řekl pro BBC odborník na tuto zemi James Hoare.
„Služba v armádě je čest i povinnost. Pro ostatní je to důkaz, že jste pravý Korejec a že máte v srdci jen nejlepší zájem vaší země,“ popisuje Hoare s tím, že snaha se ze služby vyvléknout se u Korejců nesetkává s pochopením.
Hvězdný status nepomůže
Pro důkaz není třeba chodit daleko. Psal se rok 2012, když se od povinného výcviku snažil oprostit útočník Arsenalu Pak Ču-jong tím, že místem jeho trvalého pobytu je monacké „daňové království“. Chtěl se pokusit o odložení své povinnosti k vlasti o deset let.
Po mediální smršti v korejských médiích byl vyřazen z národního týmu a musel přiletět do Soulu osobně se omluvit. Na podobné výmluvy není od té doby brán zřetel.
Většinou se však elitním korejským fotbalistům povede své povinnosti vůči domovské armádě vykoupit vlastními úspěchy. Nebo si alespoň trochu ulevit.
To je případ jiného Korejce vydělávajícího si na živobytí v Anglii, záložníka Newcastlu Sung-Yueng Kiho.
Ten byl členem týmu Jižní Koreje, který dokázal na olympijských hrách v Londýně urvat bronzové medaile. Za odměnu byla celému týmu zkrácena povinná vojenská služba na čtyři týdny.
Ki ale tvrdý postup vůči svému kamarádovi Sonovi chápe. „Sonny a já nemůžeme dostávat speciální zacházení jen proto, že hrajeme v Premier League,“ myslí si Ki, kterému však na rozdíl od Sona hrozí „jen“ čtyři týdny.
Slavný Pak Či-song, někdejší vítěz anglické ligy a útočník Manchesteru United, hrál v korejském nároďáku, když se mu v roce 2002 povedl na domácím mistrovství světa historický úspěch v podobě semifinálové účasti.
Tehdy si za to výjimečně celý kádr vysloužil kompletní omluvenku z vojenské služby.
„Tragédie“ Sonova příběhu spočívá i v tom, že byl jen kousíček od naprostého odpuštění celé služby. V roce 2014, když ještě nastupoval v německém Leverkusenu, byl Son nominován do výběru pro Asijské hry.
Jenže asijský kontinentální turnaj se tehdy posunul mimo oficiální kalendář FIFA a tím jeho program zasahoval do evropských pohárů.
Právě to se stalo kamenem úrazu i pro Sona, jehož Leverkusen hrál v těchto termínech dva zápasy Ligy mistrů, a využil proto právo svému svěřenci ve startu na hrách zabránit.
Son pak mohl tažení svého národního týmu sledovat jen v televizi. Korejci si tehdy došli pro zlato a z dvouleté povinnosti se vyvlékli všichni členové týmu.
Pro Sona však hrozící zdvižený varovný prst z korejské armády nezmizel a korejskému útočníkovi hrozí dodnes.
Stejné trable se státní službou ale zažívají i korejské špičky z jiných sportů.
Baseballový nadhazovač Cha-seung Baek, který v minulém desetiletí nastupoval v americké MLB, se korejského občanství dokonce zřekl, aby se službě vyhnul. Když o něj letos zkusil zažádat znovu, byl rychle odmítnut.
Raději si nechat vytrhnout zuby
Golfista Bae Sang-moon, člen elitní světové stovky, zase argumentoval svým trvalým pobytem v USA a vrcholovým sportem. Korejské soudy ale jeho prosby nevyslyšely a Bae si odsloužil dva roky u korejské pěchoty.
Spartánská zkušenost v kasárnách mu ale příliš nepomohla – po návratu prošel jen jedenácti z šestnácti kvalifikací na velkých turnajích.
„Ode dne, kdy jsem se stal vojínem první třídy, i poté, co jsem byl vojínem druhé třídy, až do posledního dne služby jsem doufal v jediné – propuštění z armády,“ svěřil se Bae po ukončení výcviku. „Chtěl jsem jen hrát turnaje, spát doma a řídit.“
Že si korejská armáda skutečně nevybírá, dokládá i fakt, že služba se nevyhne ani hudebním celebritám. Světová star, korejský zpěvák Psy, jehož videoklip k hitu Gangnam Style se stal prvním videem, které na YouTube viděla miliarda lidí, si musel „odkroucení“ povinnosti dokonce prodloužit.
Korejci ho do khaki barev povolali znovu poté, co zjistili, že se vojenské službě nevěnoval naplno a bokem stále pokračoval ve své popové kariéře.
Tvrdou disciplínu si v armádním výcviku musel vyzkoušet iMC Mong, jiná korejská popová hvězda. Ten si však vytrpěl možná více bolesti při snaze se ze služby vykroutit, než by ho čekalo při výcviku. Místo hlavního strůjce své svobody si totiž nevybral právníka, jak je obvyklé, ale zubaře.
MC Mong, který je televizní hvězdou a raperem, si ze strachu ze služby nechal vytrhnout dva zdravé zuby. Vysloužil si za to půlroční pobyt ve vězení. Hvězdičky tamní hudební scény ostatně za proudů slz jejich fanoušků na vojnu mizí pravidelně.
Cesta vede přes Japonsko
Heung-Min Son ale musí nyní historii svých předchůdců hodit za hlavu. V sobotu (v poledne SELČ) ho totiž čeká finále Asijských her proti Japonsku. Žádné další možnosti pro něj neexistují.
Službě by se mohl vyhnout už jen tak, kdyby se stal silně obézním, nechal se extravagantně potetovat zločineckými motivy nebo by musel ony dva roky odehrát ve dvou korejských klubech napojených na armádu a pořádkové složky. Musel by se ale paradoxně stát jejich členem.
Je otázka, zda by mu byla délka vojny zkrácena i po případné prohře. I přesto, že si svými slzami po vyřazení na letošním mistrovství světa získal domácí publikum, korejské vládě by jeho případné „omilostnění“ u voličů jen těžko prošlo. Tradice je tradice, nehledě na to, že Korejský poloostrov je de facto stále ve válečném stavu.
I když, kdo ví. V Jižní Koreji totiž momentálně vzniká zajímavá petice. Každý, kdo se pod ní podepíše, se zavazuje, že pokud nechá vláda Sona hrát místo povinného výcviku dál fotbal na světové úrovni, odslouží si její signatář na vojně dvojnásobnou dobu. Korejci své miláčky z fotbalových trávníků zkrátka milují.
