Před třemi týdny poslal půl milionu korun na pomoc proti koronaviru. „Peníze směřovaly do Uničova, který byl v té době ještě v karanténě, a do nemocnice v Uherském Hradišti. K oběma místům mám určitý vztah a cítil jsem, že by to mohlo pomoci,“ líčí odchovanec Slovácka v rozhovoru pro LN. „Uničovu to pomohlo především k takovému znovunastartovaní, poté co bylo celé město v karanténě. Nemocnice za peníze koupila plicní ventilátory pro těžké případy.“
  |
Lidovky.cz: Není to váš první charitativní počin. Ujala se také kampaň Výzva borců.
Tu jsme založili s Markem Jurákem, tiskovým mluvčím Slovácka. On měl hlavní myšlenku: od minulé zimy pomáháme dražbou dresů a výtěžek se následně posílá na pomoc určité osobě nebo nadaci. Na začátku jsme peníze posílali rodině s Matýskem, který bojoval s rakovinou. Ten boj vyhrál, byli jsme moc rádi, že jsme mohli nějak pomoci.
Lidovky.cz: Byl jste v rodině vedený, abyste pomáhal druhým?
Už odmalička nás k tomu rodiče vedli. Máme skvělou výchovu a já mám štěstí, že mám kolem sebe řadu lidí, kteří chtějí pomáhat.
Great outdoor workout, surrounded by good friends and teammates Thank you @tom_josl for your knowledge and effort
Lidovky.cz: Koronavirová epidemie vás zaskočila v Nizozemsku, nyní jste ale doma na Moravě. Jak jste strávil povinnou čtrnáctidenní karanténu?
Jelikož se mnou nikdo v Holandsku nebyl, přijel jsem autem přes Německo. Karanténu jsem strávil po boku své přítelkyně v bráchově bytu, který nám dal k dispozici, za což mu jsem vděčný. Popasovali jsme se s tím dobře, i když je nezvyk být čtrnáct dní jen doma. Naštěstí jsme měli k dispozici i zahrádku, kde jsme se mohli provětrat. Oba jsme si plnili i své školní povinnosti, sledovali seriály… Já navíc plnil individuální plán. Měl jsem k dispozici rotoped, který mi pomohlo sehnat Slovácko, i další pomůcky, za což jim děkuji. Bylo toho zkrátka dost, abychom se zabavili.
Lidovky.cz: Váš starší bratr Lukáš hraje ligu za Slovácko. Pomáháte si v přípravě?
Spolupracuju s Tomášem Joslem, osobním koučem, který má hodně intenzivní tréninky, což mi pomáhá. Bráchy jsem se ptal, zda se nepřidá, ale jelikož má režim od Slovácka, tak plní něco jiného.
Lidovky.cz: Pojďme k vaší kariéře. Co vás vedlo k tomu, že jste už v šestnácti zamířil do Nizozemska?
Od malička byl můj sen se dostat do zahraničí. Měl jsem štěstí, že i za pomoci agentury Nehoda Sport, která mě zastupuje, jsem mohl podstoupit testy v zahraničních klubech.
☀️
Lidovky.cz: Proč zvítězilo právě nizozemské PSV?
Udělalo na mě největší dojem. Cítil jsem se tam výborně a bylo znát, že o mě mají zájem. A jelikož mi bylo šestnáct let, byli, co se nabídky týče, nejkonkrétnější.
Lidovky.cz: Jaká je v nizozemské mládeži konkurence? Prosazoval jste se už od samého začátku nebo jste prorazil později?
Své první utkání jsem odehrál až tři měsíce po přesunu do Eindhovenu. Vyhráli jsme 2:1 a já vstřelil obě branky, takže jsem si nastavil vysokou laťku už od začátku. V mládeži PSV je to nastavené tak, že žádný hráč nemá nic jistého. Jednou se v sedmnáctkách stalo, že jsme vyhráli rozdílem třídy a další zápas nás trenér nechal téměř všechny sedět na lavičce, i když se jednalo o důležité utkání. Jinak jsem odehrál většinu zápasů a byl důležitým článkem týmu. Jen první půlrok v devatenáctce jsem sedával na lavičce, to nebylo nic příjemného.
Lidovky.cz: Liší se český a nizozemský přístup k mládeži? Je znát, že Nizozemci kladou velký důraz na ofenzivu a podepisuje se to třeba na fyzické přípravě?
V Nizozemí nechají hráče být kreativní, aby řešili situace podle svého pocitu, aby je hra bavila. Zároveň v klubech trénují bývalí hráči, kteří působili na té nejvyšší úrovni, takže každé slovo hráči hltají. Fyzická příprava je podobná, ale u mužů se liší. V Česku je více běhů a takzvaná kondiční příprava, tady jsme od začátku s míčem a na hřišti.
Happy to complete 90 minutes again Getting back into rhythm ⚽️
Lidovky.cz: Kdo se vás při příchodu do Nizozemska ujal a pomáhal vám?
Žil jsem u rodiny, s níž mám skvělý vztah dodnes. Pomáhali mi v začátcích a i teď jsou mi nablízku. Každý týden k nim zavítám.
Lidovky.cz: Co jazyk, ovládáte ho plynule? A vládne v kabině nizozemština, nebo angličtina?
Jazyk mi nedělá problém. V áčku je to mix angličtiny, španělštiny a holandštiny. V mládeži je kladen důraz především na holandštinu.
Lidovky.cz: A jaká je v šatně atmosféra? Dá se to přirovnat k té české, která je mnohdy označována jako specifická?
V Česku je to více kamarádské. Máte různé stmelovačky, pozápasová posezení. To tady vůbec není.
Lidovky.cz: Na konci minulého roku jste byl stabilním členem základní sestavy, pak vás však zastavilo zranění i konec trenéra van Bommela. Jak se zpětně ohlížíte za vaším společným působením? Měl na vás velký vliv?
Měl. Prožili jsme úspěšné období v devatenáctce, poté si mě vytáhl i do áčka. Nechal mě tam bojovat o místo, které jsem si vybojoval. Dal mi šanci, za kterou jsem mu vděčný. Bohužel jsme v listopadu a prosinci měli špatné období a trenér to odnesl. I tak si myslím, že van Bommel je a bude velký trenér.
Lidovky.cz: Za jeho působení jste pravidelně nastupoval na levém beku, přestože jste odjakživa středopolař. Co k tomu trenéra vedlo a jak jste se s tím popasoval?
První sezonu jsem hrál jako střední záložník, tuhle jsem kvůli okolnostem přišel trenérovi jako nejlepší volba na beka. Ze začátku jsem měl dobré pocity, dařilo se mně i celému týmu. Pak přišla špatná série a pokazilo nám to dobrý dojem ze začátku sezony.
Lidovky.cz: Jak vnímáte teď po zranění a v době koronaviru svou pozici v týmu?
V A týmu mám odehranou necelou čtyřicítku zápasů, takže jsem už nějaké zkušenosti posbíral. Teď jsem byl zraněný, předtím jsem odehrál skoro každý zápas. Uvidíme, kdy soutěž zase začne. Kdyby mi dal trenér šanci nebo by mě tým potřeboval, jsem připravený opět nastoupit a odevzdat maximum, jako to mám nastavené každý zápas i trénink. Teď se musím dostat zpátky na level, na kterém jsem byl před zraněním.
RUN as long as you CAN! on De Herdgang
@psv #psv #training #comeback
Lidovky.cz: S českou jedenadvacítkou máte dobře rozjetou kvalifikaci o mistrovství Evropy. Důležitý duel s Řeckem byl však odložený…
Moc nás mrzí, že byl zápas s Řeckem odložený, jelikož je pro nás velmi důležitý. Jde o duel prvního s druhým, což by mohlo napovědět o vývoji tabulky. Máme určitou sérii, ještě jsme v této kvalifikaci neprohráli. Byli jsme nahecovaní, že bychom mohli v Řecku udělat něco velkého, bohužel si na to budeme muset počkat. Každý se teď musí připravit individuálně. Další zápas máme naplánovaný až na září. Doufám, že se to nezruší nebo neodloží a my budeme v plné síle a dokážeme se poprat o postup.
Lidovky.cz: A co odložené seniorské Euro? Loni jste byl povolán ke dvěma kvalifikačním zápasů, i když jste zůstal jen na lavičce. Jste v kontaktu s trenérem Šilhavým? Věříte, že se na mistrovství Evropy můžete představit?
V kontaktu s panem Šilhavým nejsem. Na stejný rok je naplánované Euro jedenadvacítek, takže mým cílem je se tam dostat, co bude pak, nikdo neví. Áčko v současné době neřeším. Chtěl bych se tam dostat, ale aktuálně jsem členem jednadvacítky, za níž chci odvádět maximální výkony, odevzdat všechno pro tým a být úspěšný.
Důležité vítězství! Z prvního venkovního utkání v kvalifikaci vezeme 3️⃣ body!
Much important victory! We’re coming home with 3️⃣ points from our first away performance in qualification!
@ceskarepre #ceskarepre#TEAM
Lidovky.cz: Kam byste to chtěl ve fotbalovém životě dotáhnout?
Dlouhodobé cíle si nedávám. Vždycky byl můj sen hrát za Chelsea nebo v anglické Premier League. Vím, že za tím něco stojí. Momentálně jsem v PSV a soustředím se pouze na něj. Chci něčeho dosáhnou tady a uvidíme co se stane v následujících letech. Fotbal mě baví, je to můj koníček a zároveň práce, takže není lepší varianta. Určitě bych chtěl s reprezentací a klubem uspěšný.
