"Každému bylo jasné, že diváků je na stadionu mnohem víc, než byla oficiální kapacita. Lidi se mačkali jeden na druhého a nikde nebylo ani trochu místa," vzpomínal Marcos de Azambuja, bývalý brazilský diplomat a pamětník zmíněného finále.
Maracaná kvůli bezpečnosti a pohodlí o rekordní kapacitu přišla. Po neštěstí v roce 1992, kdy tři lidé zemřeli a další desítky fanoušků skončily v nemocnici, se totiž o modernizaci začalo mluvit i v Brazílii. Počet míst klesl až na současných 79 tisíc (pro mistrovství dokonce "jen" 73 531).
Osudné finále Brazílie - Uruguay na stadionu Maracaná v roce 1950.
Stadion s typickým kruhovým půdorysem, který oficiálně nese jméno po novináři Máriovi Filhovi, postavili u příležitosti mistrovství světa 1950. Mimochodem, světový turnaj se tehdy odehrál v nedokončené aréně. Stavební práce oficiálně skončily až v roce 1965, tedy 17 let od položení základního kamene.
Zmíněné mistrovství v roce 1950 pro Brazilce zůstává bolavou vzpomínkou. Dědečkové dodnes vyprávějí vnukům, jak Maracaná překvapením úplně ztichla, když Alcides Ghiggia krátce před koncem zápasu poslal Uruguay vedení. Úsměvy a tanec vystřídal pláč, který v nadsázce trvá dodnes.
Článek si dočtěte ve čtvrtečních Lidových novinách, které vycházejí s přílohou k brazilskému šampionátu.
Co dále ve speciální příloze k MS ve fotbale najdete?
|
