Důvěru ve fotbal jsem nezlepšil, říká předseda Mokrý. Kdo jej nahradí?

Když se na podzim 2005 už jako čerstvý šéf Českomoravského fotbalového svazu vydal na pražské derby, fanoušci Slavie a Sparty se kvůli němu výjimečně sjednotili a společně ho vypískali.

Dnes by se zřejmě stejná scéna znovu opakovala. Pavel Mokrý odchází ze scény podobně, jako se na ní před čtyřmi lety nečekaně zjevil – bez potlesku a fanfár.

ČTĚTE JIŽ ZÍTRA V LIDOVÝCH NOVINÁCH Touží český fotbal po změně, kterou nabízí Ivan Hašek?

Do historie se zapíše jako předseda, za jehož vlády se česká reprezentace po šestnácti letech podívala na mistrovství světa, ale také jako muž, kterému se svaz rozpadl pod rukama, rozdělil se na dva tábory a téměř přestal fungovat.

Zatímco jeho předchůdce Jana Obsta dohnala na pokraj sil korupční aféra, Mokrému sebraly energii nekonečné hádky ve vedení svazu, které nedokázal utišit.

"Chtěl jsem rozhádaný svaz sjednotit, ale nepovedlo se mi to. Vztahy jsou teď hodně špatné," přiznává Mokrý. "Nesu za to jako předseda odpovědnost, ale nemyslím si, že jsem tou příčinou. Nejsem konfliktní člověk." Průběh Mokrého vlády už předem narýsovaly komplikované volby, které ho do prestižní funkce vynesly.

Mezníky čtyřleté éry Pavla Mokrého Konečně nový předseda (říjen 2005): Nástupce Jana Obsta měl být znám už v dubnu, jenže dva pokusy skončily ostudou. Vyšlo to až po půl roce a napotřetí. Slabý mandát se stal Mokrého největším handicapem. Postup na mistrovství světa (listopad 2005): Zima už byla za dveřmi, ale v Praze na Letné bylo pořádně horko. Národní tým zvládl baráž s Norskem a po šestnácti letech se radoval z postupu na mistrovství světa. Umlčeli kritiku Kubíčka (červen 2006): Místopředseda svazu a olomoucký šéf tak dlouho kritizoval hospodaření svazu, až ho disciplinární komise potrestala zákazem výkonu funkce na 22 měsíců. Od té doby s Mokrým válčí. Stříbrná "dvacítka" (červenec 2007): Tým, který poskládal kouč Miroslav Soukup, došel na mistrovství světa hráčů do 20 let překvapivě až do finále. Stříbrná generace se však zatím příliš neprosadila. Překvapivé zvolení Rady (červenec 2008): Místo Jozefa Chovance byl na lavičku národního týmu nečekaně vybrán nezkušený Petr Rada. Ve funkci však vydržel jen devět měsíců. Odchod Vlastimila Košťála (prosinec 2008): Nepopulární místopředseda nečekaně oznámil, že ve fotbale končí. Dnes podniká v realitách a „má se krásně“. Uhrin? Ne, Straka! (květen 2009): Mokrý si přál, aby byl Radův nástupce vybrán podle doporučení odborníků. Ti sice pod jeho vedením doporučili Dušana Uhrina staršího, Mokrý však podpořil Straku.

V nich se nakonec spojil s Vlastimilem Košťálem a na třetí pokus porazil oblíbeného Ivana Haška. Nebyl z toho nadšený, ale jako bývalý policista pragmaticky věřil, že je to menší zlo než nemít předsedu žádného. Jenže se zmýlil. "Věděl jsem, že to budu mít hodně těžké, ale bylo to ještě horší, než jsem si myslel," kýve hlavou Mokrý.

Přízrak voleb se například dodnes odráží na jeho vztahu s místopředsedou Jiřím Kubíčkem, od kterého se budoucí předseda během volby odvrátil. Bývalí kamarádi a spojenci si od té doby nemůžou přijít na jméno a jejich vzájemná averze paralyzuje chod svazu.

Mokrý měl sice zkušenosti s řízením fotbalu na jižní Moravě, ale největší sportovní svaz v zemi nedokázal ukočírovat. Není typickým manažerem. Vždy působil dojmem úředníka, který je jen ve vleku událostí a nemá je pod kontrolou.

Dobře to vystihuje tři roky stará příhoda. Mokrý sedí v autě a míří na tiskovou konferenci s ODS, která chtěla vyjádřit svazu podporu pro výstavbu národního stadionu. Jenže ve stejnou chvíli, jen na jiném místě, si právě Košťál podává ruku s Jiřím Paroubkem a oznamuje, že stadion nevyroste ve Stodůlkách, ale na Letné, což zaskočilo i Mokrého.

Bylo logické, že se od začátku šuškalo, že je jen loutkou a svaz ve skutečnosti řídí někdo jiný – především tehdejší místopředseda Košťál. "Všichni tři místopředsedové byli verbálně aktivnější, a proto se dostával do ústraní," tvrdí tiskový mluvčí svazu Václav Tichý.

Mokrý byl jako předseda příliš slabý na to, aby si dokázal zjednat respekt. Chyběla mu razance, byl neviditelný a s přibývajícími problémy se ještě více vytrácel. "Nejsem ten typ, který by na všechny strany vykřikoval, že je nejlepší. Zůstal jsem sám sebou, ale to neznamená, že jsem nepracoval," hájí se odcházející předseda.

Slib získat více peněz splnil
Při nástupu do funkce mluvil o svých plánech hodně obecně. Slovo "změna" nikdy nepoužíval, a proto od něj vlastně nikdo ani nic převratného nečekal. Mokrý si vytkl jediný cíl: přivést do fotbalu více peněz, což se mu podařilo. Za jeho vlády také došlo ke zpřísnění disciplinárního řádu a uklidnění situace uvnitř kritizovaného sboru rozhodčích.

Tím však výčet jeho úspěchů končí. Mokrý si toho byl sám vědom, a proto se upnul na podporu mládežnického fotbalu, kde nemusel řešit hádky svých kolegů a měl pocit, že jeho práce má smysl.

To hlavní však nezměnil. Důvěra veřejnosti ve fotbalový svaz je stejně nízká jako před čtyřmi lety.

MOKRÝ: Nepočítal jsem s tím, že bych byl oblíbený Měl čtyři roky na to, aby přesvědčil veřejnost, že je dobrým předsedou, jenže sympatie fanoušků si nezískal. Právě Pavel Mokrý (55) se pro ně stal symbolem rozklíženého fotbalového svazu. Trápila vás kritika hodně? Nepočítal jsem s tím, že bych byl oblíbený, ale mrzelo mě to. Musel jsem se s tím dlouho vyrovnávat, protože jsem na něco takového nebyl zvyklý. Ale nemohl jsem s tím nic udělat. Jste se svým funkčním obdobím spokojený? S něčím ano, s něčím ne. Je to taková všehochuť. Ale myslím, že fotbal neustrnul, někam se posunul. Můj nástupce nepřebírá organizaci v katastrofálním stavu. Co byste mu poradil? Aby si k sobě nechal zvolit lidi, se kterými si bude rozumět. A aby si nemyslel, že nějak výrazně převrátí myšlení uvnitř fotbalu. Každý si myslí, že předseda může všechno, ale není to tak. Bouchnout do stolu nestačí. Byl byste radši, aby po vás přišel Vinš, nebo Hašek? Takové soudy nechci dělat. Nějaký názor mám, ale obecně oba považuji za vyrovnané kandidáty. Spíš mě zaujalo, že proti sobě nakonec stojí jen dva kandidáti. Když si každý představí, co se za tou prací skrývá, ukazuje se, že o ni zase takový zájem není. Proč znovu nekandidujete? Cítím zodpovědnost za nepříjemnou atmosféru ve svazu. Deset členů výkonného výboru ale kandiduje znovu, takže asi mají pocit, že fotbalu pomohli. Co teď budete dělat? Určitě se vrátím do Brna, kde mám rodinu, ale jinak mám dilema, jestli u fotbalu zůstat, nebo ne. Jestli využít zkušeností a kontaktů. Možná si dám od fotbalu doživotní pauzu, mám totiž i nabídky z jiných oblastí. Nic konkrétního mi teď ale na stole neleží.