Neberte jako přezíravost. Spíš důkaz, jak moc se celá země před druhým evropském finále v řadě ponořila do sebe. Nehledí doleva ani doprava. Vidí jen svůj zlatý sen.
Už je to tady zase.
Velký zápas a na ostrovech ještě větší očekávání.
Fanoušci v bílých dresech, kteří s vlajkami vyzdobenými symboly a názvy svých oblíbených klubů, obsadili berlínské pivnice, věští historický okamžik. Ti španělští navzdory dosavadní suverénní jízdě turnajem přece jen jako by působili o poznání střídměji.
Kdo vyhraje fotbalové mistrovství Evropy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 1:00pondělí 15. července 2024. Anketa je uzavřena.
I když jde o dva velké – fotbalem poblázněné – národy, je na první pohled nesrovnatelné, čemu fotbalisté Španělska a Anglie čelí. Prohrát finále pochopitelně nikdo nechce, nicméně z toho, jaký dojem čiší z hráčů, trenérů, médií nebo fanoušků, lze vyvodit jediný závěr.
Španělsko moc touží, zatímco Anglie musí a potřebuje.
Jestliže se svěží Španělé na hřišti především baví, zarputilí Angličané v Německu působí spíš jako roboti, kteří stereotypně kráčí k jedinému cíli. Teď jsou blízko, třeba cestou poslouchali kritiku.
„Já si ale myslím, že jsme se v průběhu turnaje i herně dost posunuli. Měli jsme možná na začátku šampionátu určité problémy, ale v mých očích jsme je zažehnali,“ říkal v sobotu večer klidným hlasem anglický kouč Gareth Southgate.
Favoritem jsou podle bookmakerů Španělé. „Jsme tam, kde jsme být chtěli,“ pronesl jejich trenér Luis de la Fuente. „Už po prvním zápase proti Chorvatsku (3:0), který jsme hráli právě tady v Berlíně, jsme si v kabině řekli, že se sem na tenhle stadion v závěru turnaje vrátíme. Mám radost, že se nám to podařilo.“
Možnosti zatrénovat si přímo v dějišti utkání, v sobotu nevyužilo žádné z mužstev. Proto berlínský Olympijský stadion, majestátní stavba se slavnou i pohnutou historií, v předvečer finálového dne zářil naprázdno.
Španělé se před cestou do hlavního města naposledy chystali na základně v Donaueschingenu, skoro na hranici se Švýcarskem. Angličané zase využili luxusní areál v durynském Blankenhaimu, kde celý uplynulý měsíc bydleli na dohled románského hradu z dvanáctého století, po dobu šampionátu proměněného na velké mediální centrum.
„Už po vyřazení na mistrovství světa v Kataru jsme si jasně vytyčili náš další cíl, kterým bylo tohle Euro. Čeká nás poslední krok,“ zopakoval Southgate.
Je vlastně s podivem, že on i útočník Kane dokázali v sobotu večer tíživou atmosféru tolikrát odlehčit. Opakovaně rozesmáli sebe i přítomné novináře. Hovořili klidně a s nadhledem. Bylo z nich cítit odhodlání.
„Nevěřím na pohádky, ale věřím v naše sny,“ vyznal se Southgate a stovky novinářů mu visely na rtech.
Ne, není to o tom, že by snad Španělé před velkým zápasem z domova necítili tlak veřejnosti, přesto působí uvolněněji. Po výkonech, které dosud v Německu předváděli, jsou právem sebevědomí. Skoro to vypadalo, že když oni vítězili, Anglie se snažila hlavně neprohrát.
„Jenže ve finále se přece může stát cokoli,“ poví opatrně čtyřicátník Iván ze Santanderu, když se pod Braniborskou bránou v centru města fotí se španělskou vlajkou. Nadšeně mluví o výborném týmu i hvězdičce Yamalovi. S respektem pak o soupeři, kterého pohání a zároveň brzdí ohromný chtíč i zmiňované očekávání.
Španělští fanoušci se v Berlíně chystají na finále Eura.
Dost bylo napsáno o tom, že poslední a jediný triumf anglického fotbalu na jednom z vrcholných turnajů nese zaprášené datum 1966. To Španělé budou v neděli večer útočit už na čtvrté evropské zlato v historii a celkově pátou trofej z velkých turnajů.
„Jasně, že bych všechny individuální ocenění vyměnil za vítězství Eura,“ kývl Kane, který může v Berlíně konečně ukončit i vlastní čekání na týmový úspěch.
Přát mu budou i britský následník trůnu princ William či nově zvolený premiér Keir Starmer. Účast na finále přislíbil také španělský král Felipe VI.
Nejen kvůli nim pořadatelé plánují mimořádná bezpečnostní opatření: tisíce německých policistů v ulicích doplní i příslušníci z obou zúčastněných zemí, na pořádek dohlédnou i tři helikoptéry, které budou celý večer kroužit nad stadionem a v jeho těsné blízkosti. Nikdo nechce, aby se opakoval chaos a násilí, které před třemi lety provázely finálový večer v londýnském Wembley.
Až do hlediště se dostali výtržníci bez platné vstupenky, jiní fanoušci přitom zůstali stát za plotem. Více než sedmdesátitisícová kapacita berlínského stadionu bude večer pochopitelně plná, nejdražší vstupenky od oficiálních prodejců se daly sehnat za 1000 eur, na černém trhu nicméně ceny tradičně násobně vyletěly.
Jde o hodně. Velké berlínské finále má výkop v 21:00.
