Citizens jdou do trháku, v čele Premier League jsou už o 10 bodů. Burnley remizovalo s Fulhamem |
Vystudoval soukromou školu a chtěli ho i na Harvardu, hraje na hudební nástroje a umí dva světové jazyky. To jsou věci, kterými by se kdekdo mohl chlubit, Bamford ale kvůli nim zažil hotové peklo. Sedmadvacetiletý útočník měl vždycky sen hrát v Anglii profesionálně fotbal, obětoval kvůli němu i již zmíněný Harvard, ale šancí moc nedostal.
Pět let čekal na šanci v Chelsea, která však nepřišla. Místo toho střídal jedno hostování za druhým, v roce 2016 přišlo na řadu Burnley, jedna ze zastávek, na kterou rád vzpomínat nebude. Odehrál tam jen šest zápasů, do všech ale naskočil až z lavičky, ani jednou nebyl v základní sestavě. Důvod? Trenér si myslel, že nezvládne dost dřít.
  |
Bamford si v Burnley prošel řadou nepříjemných chvilek. Když podepisoval na místním stadionu smlouvu, slavnostně k tomu přizval i své rodiče. Chtěl, aby na svého syna byli pyšní, místo toho si ale zadělal na pořádný problém.
Manažer Burnley Sean Dyche to totiž viděl jinak. „Když jsem se začal ptát, proč nehraji, začal manažer vyjmenovávat důvody. Prý jsem se narodil se stříbrnou lžičkou v puse a poslouchám moc lidí, kteří mě ovlivňují mimo fotbal. Když jsem se ho zeptal na příklad, připomněl mi, že jsem vzal rodiče na podpis smlouvy,“ prozradil v rozhovoru pro Daily Mail.
Právě tím, že není typickým fotbalistou, ale člověkem se soukromou školou, vyrostly kolem něj mýty. Začalo se říkat, že je jeho příbuzným Anthony Bamford, předseda banky JCB. A fámy se rychle roznesly po celé Anglii. „Když jsme vyhráli postup v Leedsu, přišel za mnou jeden z asistentů s poblahopřál mi. Prý ho fascinovalo, jak tvrdě jsem pracoval, že to na něj udělalo dojem, když je můj otec miliardář. Neměl jsem to srdce mu říct, že je můj otec architekt z Newarku. Je to obyčejný chlap. Nevím, jestli jste někdy byli v Newarku, ale není to zrovna nejbohatší místo v zemi.“
Podle něj na něj spoluhráči i trenéři často koukají skrz prsty, aniž by znali pravdu. „Vždycky to stigma bylo, protože jsem chodil do soukromé školy. Lidé si myslí, že jsem proto nikdy nic nemusel dělat, což je naprostý nesmysl. Myslí si, že mi přijde všechno jednoduché a že vše beru jako samozřejmost. Byla tu mylná představa, že jsem nóbl, pravda ale je, že nikoliv. Moji rodiče tvrdě dřeli, aby mě a mé sestry zaopatřili,“ zlobí se.
V roce 2018 dostal konečně příležitost ukázat, co v něm je. Přestoupil do Leeds United, kde kouč Marcelo Bielsa hledí jen na to, jak moc dřete na tréninku a jestli dostatečně pracujete v zápasech. Bamford tak konečně dostal příležitost, kterou se rozhodl využít na maximum.
V letošní sezoně nastřílel během 22 zápasů 12 gólů, v tabulce střelců je na šesté místě, před Vardym, Steerlingem, Gündoganem... Hraje tak, že si dokonce dělá naděje i na nominaci do reprezentačního výběru. Ač by mohl být v euforii, rozhodl se vrátit myšlenkami na temné roky a chce bojovat proti předsudkům.
