31. prosince 2013 19:00 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Blažek chytá první ligu i ve 41 letech. Měl jsem obrovské štěstí, říká

Brankář fotbalistů Jihlavy Jaromír Blažek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brankář fotbalistů Jihlavy Jaromír Blažek | foto: Mafra - Karel Pešek

V neděli bylo fotbalovému brankáři Jaromírovi Blažkovi 41 let a za Jihlavu pořád chytá první ligu. "Necítím se blbě," poznamenává. Během října přišel za tehdejším jihlavským koučem Komňackým a povídá mu: "Trenére, co kdybychom nechali chytat Honzu Hanuše. Když jsem teď byl zraněný, on zvládnul zápasy v lize i v poháru. Je v pohodě, je na to vhodná doba, já tady přece nebudu věčně." Jenže Komňacký měl jiný názor, v nejbližším utkání na Bohemians postavil do brány zase veterána, který pro tým vychytal jediný bod na hřišti soupeře za celý podzim.

Ptají se vás často, jak dlouho ještě chcete chytat lize?
Úplně často ne, ale samozřejmě se tomu nevyhnu. Ptají se novináři, fanoušci. Známí mi zase říkají, ať vydržím co nejdéle.

Co jim odpovídáte?
Že sám nevím. V mých letech nemůžu kariéru plánovat, maximálně tak čtrnáct dnů dopředu. Člověk neví, co se může stát. Když se zraním a léčba si vyžádá tři měsíce nebo i víc, tak to znamená můj konec. To už bych se vracel hodně těžko.

Proč?
Když v mých letech na delší dobu vypadnete z tréninku, tak by návrat strašně bolel. A možná, že by se ani nepovedl.

Proto přes měsícem v pětatřiceti ukončil kariéru Tomáš Ujfaluši. Musel by na menší operaci, dva tři měsíce pauza a pak znovu do tvrdého tréninku.
No vidíte a to je Tomáš proti mně mladík.

Když jste loni oslavil čtyřicítku, říkal jste, že v lize vydržíte do léta. A kdyby to ještě šlo, tak byste chtěl zůstat ještě rok. Což se povedlo. Co si přejete teď?
Kdyby to vyšlo jako posledně, asi bych se nezlobil... Vlastně vidím před sebou jiný úkol. Přání číslo jedna je, aby se Jihlava zachránila v lize. A ať od nové sezony začne chytat můj kolega. Já bych byl ještě rok připravený, udržoval se. To je moje přání.

A pokud trenér určí, že jedničkou bude zase Blažek...
Proti trenérovi nemůžu říct nic. Ale myslím si, že to v létě bude probíhat jako v posledních letech. Sednu si s jihlavským majitelem Vaculíkem a on mi řekne, co ode mě čeká. A dohodneme se. Třeba mi sdělí, že mě potřebuje jinde, než na hřišti.

Jako že byste se stal funkcionářem, nebo trenérem brankářů na plný úvazek? Vždyť o jihlavské gólmany se staráte už od léta.
No, něco takového. Už jsem se o tom bavil s naším manažerem Jinochem. Že bych je pak převzal definitivně. Jako trenér začnu určitě v Jihlavě. Tedy pokud se mi neozve Sparta, to bych se v Jihlavě omluvil. Ale to asi v nejbližší době nehrozí. Aspoň myslím.

Co na zátěž říká tělo? Býváte po zápasech, po trénincích hodně unavený?
Tělo si umí říct, že toho má dost. A moje hlava to přijímá.

Jak se to projevuje?
Když jsme během reprezentační přestávky trénovali pět dnů dvoufázově, tak jsem to zvládal tři dny. Čtvrtý den už jsem druhý trénink nedal. Ne že bych na něj nepřišel, ale jen jsem se rozcvičil a pak se díval.

Jak dlouho vám ráno trvá vstát z postele?
už je těžké si obléct ponožky. Ne že by to nešlo přes břicho, ale kvůli zádům. Ale na každý trénink se pořád těším.

brankář Jaromír Blažek z FC Vysočina Jihlava

brankář Jaromír Blažek z FC Vysočina Jihlava

Co stojí za tím, že pořád chytáte ligu?
Obrovské štěstí, že jsem nikdy nebyl vážně zraněný. A taky, snad to nevyzní namyšleně, hodně dřiny a talentu.

Co vás žene dál?
Teď momentálně záchrana v lize. To je můj cíl. Kéž by byl jiný... Bohužel jsme si to na podzim zavařili.

A osobní cíle?
Na sebe se nedívám. Dřív jsem se chtěl dostat do Sparty, pak to reprezentace. Teď už to takhle nastavené nemám. S věkem přichází zodpovědnost. Kdo jiný by ji měl mít než ti starší?

V listopadu jste v Příbrami dostal pět gólů. Nechtěl jste s tím praštit?
Ne, ne, ne, v žádném případě. Když jsem odešel ze Sparty, tak jsem přestal přemýšlet, jestli jsem vychytal nulu, jestli jsem dostal nějaký hloupý gól. Pro mě je důležitý ten celkový výsledek, jak dopadneme v lize. Jestli třikrát za sezonu dostaneme bůra, ale zachráníme se, tak budu spokojený.

Pět gólů v Příbrami, taková potupa pro bývalého reprezentanta. To přece nejde hodit za hlavu, ne?
Netěší to, ale vyspím se z toho. Byla to ostuda. A hlavně to, co jsme tam předvedli, o tom žádná. Kdyby byly čtyři góly moje, tak jsem možná nad tím přemýšlel... Ale všechny byly krásné, možná jsem mohl se štěstím mít jeden, jinak jsem s tím těžko mohl něco dělat. Stalo se, jedeme dál.

Poté skončil trenér Komňacký, nahradil ho Petr Rada. V Jihlavě je to váš už třetí, začal jste pod Romanem Pivarníkem. Jak ty změny berete?
V pohodě. Po zkušenostech ze Sparty mi ani nepřijde, že během dvou let máme třetího trenéra. Zažil jsem toho tolik, že se tím netrápím. Jiné by to asi bylo, kdyby přišel někdo, s kým jsem si dřív nerozuměl.

Jaromír Blažek.

Jaromír Blažek.

Nepřipadáte si někdy mezi některými spoluhráči, kteří by věkově mohli být klidně i vašimi syny, nepatřičně? Třeba když na soustředění hrají play-station, nebo mají jiné pubertální nápady?
Ne, proč? Já si v klidu přečtu noviny, internet, dám si kafe. Kluci mají jinou zábavu, vidím to u svých dětí. Blbě si rozhodně nepřipadám. Když jsem mezi nimi, cítím se mladý jako oni.

Vašemu synovi je devatenáct, co když přijde domů a řekne: Tati, budeš dědečkem. Jaká by byla reakce v kabině?
Ježíš, to mě nestrašte. O tom se nechci bavit ani v legraci.

Jsou na vás spoluhráči nebo protivníci drzí?
I když jsem už starší pán, tak s tím jsem se nikdy nesetkal. Je sice jiná doba, mladí jsou víc voražení, ale pořád mají respekt. A tak by to mělo být.

Tykají vám dorostenci?
V Jihlavě jsou kluci slušně vychovaní. Když na trénink přijde mladý kluk a pozdraví dobrý den, hned mu řeknu, ať mi tyká. To se přece hodí, když spolu trénujeme. Tak to bylo i na Spartě.

Tam jste byl deset let jedničkou, stal se legendou. Předtím chytal i ve Slavii či v Bohemians, zažil všech jedenadvacet ročníků samostatné české nejvyšší soutěže, pamatujete i federální ligu. Asi vás tenkrát nenapadlo, že budete chytat ještě v roce 2014?
Že tady budu strašit ještě ve čtyřiceti, tak to mě nenapadlo ani náhodou. To si ani nejde představit. Dřív jsi byl starý už ve třiceti. Když jsi někde na fotbale řekl, že ti je přes třicet, bylo to skoro jako sprostý slovo. I když u některých to platí pořád a dávají přednost mladým za každou cenu.

Miloslav Novák, mih

Fortuna liga - 30. kolo

HET liga

Tým Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 30 20 6 4 55:23 66
2. SK Slavia Praha 30 17 8 5 50:19 59
3. FK Jablonec 30 16 8 6 49:27 56
4. SK Sigma Olomouc 30 15 10 5 41:22 55
5. AC Sparta Praha 30 14 11 5 43:25 53
6. FC Slovan Liberec 30 13 7 10 37:35 46

Make-up pro děti: Legrace, nebo nebezpečí?
Make-up pro děti: Legrace, nebo nebezpečí?

Těžko obhájíte, že se make-up hodí jen pro dospělé, když v hračkářstvích prodávají dětská líčidla. V Česku už dokonce najdete i specializované salony, kde dětem udělají manikúru nebo pedikúru. Jak vysvětlit dnešním dětem, že na líčení mají dost času?

Najdete na Lidovky.cz