Beckenbauer byl v závěru života vážně nemocný. Trpěl Parkinsonovou chorobou.
„Je to obrovský šok. I když jsem věděl, že Franz na tom není dobře, jeho smrt je ztrátou pro fotbal i pro celé Německo,“ řekl pro Bild někdejší slavný záložník, Beckenbauerův svěřenec a blízký přítel Lothar Matthäus.
„Byl jedním z nejlepších hráčů i trenérů. Franz byl vynikající osobností nejen ve fotbale, těšil se celosvětovému uznání. Každý, kdo ho znal, ví, že byl Franz skvělý a velkorysý člověk. Bude chybět nám všem,“ poznamenal Matthäus.
Odešel Kaiser Franz. Fotbalový císař, jak se mu přezdívalo nejen doma Německu. V tamním fotbale měl výsadní postavení. I když o něm už jako o trenérovi mnozí říkali, že na taktiku kašle, kritizovat si ho dovolil málokdo.
Vždyť jen tři muži ve fotbalové historii vyhráli mistrovství světa v roli hráče i kouče.
Brazilec Mario Zagallo byl první, Beckenbauer ho v roce 1990 napodobil. Je ironií osudu, že zemřeli krátce po sobě: Zagallo v sobotu 6. ledna 2024, Beckenbauer v neděli.
Třetím je Didier Deschamps, jenž s Francií vyhrál šampionát jako hráč v roce 1998 a jako trenér 2018. Loni v Kataru byl stříbrný a u národního týmu dál zůstává.
Beckenbauer za německou reprezentaci odehrál 103 zápasů, dvakrát získal Zlatý míč (1972 a 1976), vyhrál mistrovství světa 1974 (jako kapitán), k tomu mistrovství Evropy 1972. O čtyři roky později ve finále kontinentálního šampionátu prohrál s Československem.
Franz Anton Beckenbauernarozen 11. září 1945 v Mnichově hráčská kariéra trenérská kariéra další funkce hráčské úspěchy trenérské úspěchy |
S milovaným Bayernem Mnichov ovládl čtyřikrát bundesligu a třikrát za sebou Pohár mistrů. Na sklonku kariéry hrával v New Yorku Cosmos s Pelém, který zemřel v závěru roku 2022.
Beckenbauer ze Spojených států ještě odskočil pro další bundesligový titul do Německa, v roce 1982 ho získal s Hamburkem.
Po konci hráčské etapy se stal trenérem. Vedl německou reprezentaci, s níž hned v roce 1986 prošel do finále mistrovství světa v Mexiku, v němž jeho tým ještě podlehl Argentině. O čtyři roky později na šampionátu v Itálii už ale finále proti Maradonovi vyhrál.
Poté vedl Olympique Marseille a Bayern. Pracoval ve vedení německého fotbalu i v Bayernu. Dosud byl jeho čestným předsedou.
„Fotbal mi dal úplně všechno. Nic víc jsem od něj žádat nemohl,“ říkal, když slavil sedmdesátiny.
Stal se symbolem pro fotbalovou eleganci, se kterou tvořil hru jako libero. Dnes už ta pozice ve fotbalových týmech neexistuje.
Býval to střední obránce se skvělou technikou, který zezadu jistil defenzivní řadu a zároveň uměl skvěle zaútočit s míčem u nohy či rozdat mazanou přihrávku. V tom byl dokonalý.
Beckenbauer uměl všechno, navíc to byl přirozený vůdce. Autorita z něj vždy čišela.
„Rozsvítil každou místnost, do které vkročil,“ prohlásil současný trenér německé reprezentace Julian Nagelsmann. „Je to obrovská ztráta pro celý fotbal,“ pokračoval.
V roce 2006 Beckenbauer šéfoval domácímu šampionátu v Německu. Na zápasy létal vrtulníkem a stíhal i nemožné. „Nerad se nudím,“ reagoval.
Zároveň pak ale procházel těžkým obdobím, protože ho švýcarské úřady i etická komise FIFA společně s dalšími německými funkcionáři vyšetřovaly ze zpronevěry a praní špinavých peněz.
Do roku 2011 byl členem exekutivy světové federace FIFA a zároveň spolupracoval s kontroverzním ruským ropným gigantem Gazpromem, čímž si v očích mnohých svou takřka nedotknutelnou image mírně pokazil.
Když mu v roce 2015 zemřel syn Stephan na rakovinu, Beckenbauer se stáhl z veřejného života. V té době se také zhoršil jeho zdravotní stav. Prodělal infarkt oka, podstoupil operaci srdce, trpěl Parkinsonovou nemocí...
Loni kvůli zdravotnímu stavu už nemohl odcestovat ze Salcburku, kde žil, na setkání k 33. výročí titulu mistra světa.
„Německo truchlí nad ztrátou své největší fotbalové osobnosti,“ napsal magazín Kicker.
