Pavel Nedvěd, jeden z nejlepších českých fotbalistů všech dob, podle všeho skutečně odchází ze scény. Reprezentaci řekl sbohem už před třemi lety a zítra nastoupí proti Laziu Řím zřejmě naposledy i za turínský klub.
Jiskřičku naděje mohlo zažehnout snad jen včerejší jednání Nedvěda s vedením klubu. To podle serveru Goal.com nabídlo české hvězdě roční prodloužení smlouvy s příjmem zhruba milion eur ročně. K žádné dohodě nedošlo, a přestože jednání mezi turínskými šéfy a Nedvědovým italským manažerem Minou Raiolou mají pokračovat ještě dnes, čeká se, že na rozhodování Nedvěda se nic nezmění.
Mnohem pravděpodobněji se totiž s Juventusem domluví na spolupráci na manažerské úrovni. „Už toho mám dost. Myslím, že je ten správný moment skončit,“ ohlásil už v únoru Nedvěd. Navzdory jeho pověstné nerozhodnosti každý tuší, že zítra kopačky na hřebík opravdu pověsí. Bez vytouženého triumfu v Lize mistrů, zato s fanfárami jako miláček fanoušků, který si podmanil Itálii.
Vždyť v srpnu Nedvěd oslaví už sedmatřicáté narozeniny. „Čas se nedá zastavit, jednou to přijít muselo,“ říká Tomáš Pěček, Nedvědův největší kamarád. „S hráčem takového formátu fotbal vždy o něco přijde. Ale život se nezastaví.“
Podaří se mu vstřelit stý gól?
Juventus pokaženou sezonu zachránil už před týdnem, kdy si zajistil přímý postup do Ligy mistrů, jenže na Nedvěda ještě jeden velký úkol čeká. Zítra bude mít poslední šanci vstřelit stý ligový gól. Dočká se? Pokud se mu to podaří, vstoupí jako 57. hráč do Klubu ligových kanonýrů, jehož brány se otevírají jen tomu, kdo během kariéry nastřílel sto a více gólů.
„Měl by se o to pokusit. Vždyť něco takového se povedlo jen několika záložníkům,“ připomíná trenér Jiří Pingrt, který Nedvěda před pětadvaceti lety vedl v Chebu.
Nedvědovi chybí jediná trefa a do společnosti, jež bývá vyhrazena převážně útočníkům, pronikne po osmadvaceti letech znovu záložník. Naposledy se to v roce 1981 podařilo Přemyslu Bičovskému.
Celkem sice Nedvěd nastřílel přes 170 branek, a kdyby se mu započítalo i těch jedenáct, které si připsal předloni ve druhé italské lize, poskočil by v tabulce o sedmnáct míst. Jenže pravidla jsou neúprosná, počítají se jen prvoligové góly.
Proto má Nedvěd už poslední šanci. Tedy poslední... O konci neúnavného záložníka se spekuluje už tři roky, ale on zatím pokaždé smlouvu ještě o rok prodloužil. Teď už je to prý definitivní. Neuvěřitelný příběh cílevědomého kluka, který to ze západočeské Skalné dotáhl přes Plzeň, Duklu a Spartu až do italské ligy a stal se legendou Juventusu, jde do finále.
„Hlavně mě těší, že se na vrcholové úrovni udržel tak dlouho. I ve spoustě dalších klubů by byl pořád velkou hvězdou,“ míní Pingrt. Nedvěd by se navíc měl symbolicky rozloučit v utkání s Laziem, v jehož dresu si před třinácti lety poprvé zahrál Serii A a udělal první krok k velké slávě.
Právě v Itálii se Grande Paolo dočkal vítězství v Poháru vítězů pohárů a teprve jako druhý Čech získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. „Možná až s odstupem si fanoušci i novináři uvědomí, jaký to byl fotbalista,“ prorokuje Pěček.
Nedvěd odehrál stovky vypjatých zápasů, ale ten nejtěžší ho čeká teprve zítra. Utkání, ve kterém se rozloučí s fotbalem. Když končil v reprezentací, přiznal: „Takhle se mi klepaly nohy naposledy, když jsem v nároďáku začínal. Na takové emoce prostě nejsem zvyklý.“ Zítra stejný pocit zažije podruhé.
***
Významné okamžiky Nedvědovy kariéry
Říjen 1991 V dresu pražské Dukly poprvé nastoupil v první lize.
Červen 1996 S národním týmem získal stříbro na Euru v Anglii a následně přestupuje ze Sparty do Lazia Řím.
Červenec 2001 Za 1,6 miliardy korun odchází jako nejdražší český fotbalista všech dob do Juventusu.
Prosinec 2003 Přebírá cenu pro nejlepšího hráče Evropy za rok 2003.
