Vůbec by nebylo fér Krejčího, sparťanského kapitána, vyviňovat. Červenou kartu si zasloužil, protože i on soupeře chytl pod krkem a z pár centimetrů na něj křičel sprosťárny. Ale nebyl aktivnější, což zřejmě disciplinární komise zohlední.
Zato Bořilovi to pravděpodobně spočítá. Přiřítil se do klubka soupeřů, kteří přiběhli vyčinit faulujícímu slávistovi Chytilovi, a vybral si nejdřív Haraslína, než se do sebe zaklesli s Krejčím, jenž se spoluhráče snažil bránit.
Bořil mu jednou rukou držel hlavu zezadu, druhou tiskl pod bradou, z očí mu šlehaly blesky a když mezi zuby cedil nadávky, zdálo se, že by rivala nejradši sežral. Nejvíc mu ale u fotbalového soudu přitíží, že se rozmáchl a drsně poslal k zemi právě Haraslína, který se dva do ruda vytočené kapitány snažil od sebe odtrhnout.
Kdo by měl vyfasovat za šarvátku tvrdší trest?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 2. října 2023. Anketa je uzavřena.
Vypadalo to, jako by si Bořil vzpomněl na časy, kdy pod tehdejším koučem Šilhavým vypadl ze sestavy a aby se udržoval, chodil se současným slávistickým sportovním ředitelem Jiřím Bílkem boxovat.
„Taková věc do fotbalu nepatří. Budu mu to vyčítat, neměl se do toho pouštět,“ uznal i kouč Jindřich Trpišovský. „Vedli jsme a potřebovali jsme ho v závěru na hřišti. Nemá k tomu vůbec dojít. Hráči by měli víc hrát fotbal, než předvádět takové scény.“
To jistě, jenže i Trpišovský a spol. dobře vědí: pokud chtějí soupeře vydráždit do extrému, pustí Bořila na hřiště a povolí mu uzdu.
Někdy je to ku prospěchu věci, protože chlapík z vesničky Hořátev je – ať chcete nebo ne – fotbalový maniak, kterého trenéři milují.
Prohrávat nechce za žádnou cenu, klidně jde hlavou proti kopačce soupeře. Umí se kousnout a nevnímat bolest, vyždímat se z posledních sil, taky vybláznit spoluhráče, včetně těch, kteří platí za leklé ryby. Nebojí se nikoho: v Lize mistrů si proti Barceloně drsně vyšlápl i na supermana Messiho.
Navíc se v létě dokázal po vleklém zranění vrátit v obdivuhodné formě, ač to tak dlouho nevypadalo.
Sám si už začínal připouštět, že fotbal vůbec hrát nebude. Zvlášť když se doktoři nedokázali shodnout, co bude pro jeho pochroumané koleno nejlepší.
„Jeden mi řekl, že když mě odoperuje, končím s profi fotbalem. Druhý zase, že operaci uděláme, ale ať počítám s tím, že nebude poslední a že časem budu mít plechové koleno,“ vyprávěl před rokem. „To jsem rozhodně nechtěl. Nebyl to jednoduchý případ s jednoduchým řešením.“
I tentokrát platilo, že Bořil zatnul zuby a navzdory všemu se dokázal vrátit. I kvůli zápasům, jako bylo včerejší derby. Jenže tentokrát dalece přešlápl. Proti Spartě, kterou nemá rád, se nechal vybláznit přespříliš. A je otázka proč? Chtěl Krejčího cíleně vyprovokovat, aby Spartu do závěru utkání i do dalších zápasů připravil o lídra? Nebo ho postihlo zatmění a v emocích se nedokázal ovládnout?
Do hlavy mu nikdo nevidí, jisté je, že za divočárnu, kterou předvedl, musí očekávat tvrdý trest.
Čtyři zápasy? Pět? Víc?
