Musí být skvělé si zase pořádně zahrát...
Jsem moc rád. Před šampionátem jsem často slýchával, že ti, co nehrajou v klubech, nemusí mít formu. To je nesmysl. Fotbal jsem nezapomněl, i když jsem zápasů moc neodehrál. Přijel jsem s ještě větší chutí dokázat, že na to mám. A dokázat Milánu, že mám i na základní sestavu.
Byl jste naštvaný, když jste se do ní v klubu nevešel?
Byl, ale v dobrém slova smyslu. Věděl jsem, že když přijdu do Milána, neodehraju třicet zápasů za rok, protože nejsem hvězda. Snažil jsem se odvést maximum a naopak mě to vyhecovalo.
Léta jste hrál v základu. Pomohla vám nová situace pochopit, co prožijí hráči na lavičce?
Samozřejmě to není nic příjemného. Ale v klubu je jiná situace než v reprezentaci. Tady jsme mančaft. Jeden musí povzbudit druhého. Ti na lavičce to tak chápou a podpora od nich je super.
Trenér Brückner vás po zápase s Američany moc chválil. Řekl, že jste jeden z nejlepších beků na kontinentě...
Četl jsem to, od trenéra mě to moc těší. Pro něho jsem obránce, hraju ho v reprezentaci dlouho. Přitom ze začátku se na to kdekdo díval skrz prsty, Těm, co si mysleli, že nemůžu hrát beka, jsem předvedl pravý opak.
Stejně se bude stále mluvit o tom, co je pro vás lepší. Cítíte se spíš jako obránce, nebo jako záložník?
V Itálii hraju spoustu let záložníka a cítím se skvěle. Tady hraju spoustu let obránce a cítím se skvěle. Je to prostě moje výhoda, nejsem hráč na jedno místo.
I složité situace před brankou řešíte fotbalově. To je plus, ne?
Snažím se všechno vyhrát. Jsou to důležité momenty, když míč jen odkopnete, jste okamžitě zpátky pod tlakem. Když se snažíte každý souboj vyhrát, a to nejde pokaždé, tak uklidníte mužstvo a může přijít brejk.
Jak jste se změnil od roku 2000, kdy jste jel na EUROjako šokující volba trenéra Chovance?
Tehdy jsem si ke všemu jenom přičichl, nasával jsem atmosféru, snažil jsem se přiučit něco od zkušených hráčů. Po šesti letech je moje pozice jiná, zkušenosti můžu předávat dalším hráčům.
Jedním z nich je třeba Jaroslav Plašil, který před vámi odehrál duel s USA. Byl to rozdíl oproti utkáním, kdy je vlevo Nedvěd?
Jarda odehrál super zápas. Jezdil poctivě nahoru dolů, skvěle plnil taktické povinnosti. Každý z nich je jiný, ale spolupráce s Jardou byla skvělá. A na sto procent brání oba.
Teď je na řadě Ghana. Už jste soupeře probral s vašimi spoluhráči v italské reprezentaci?
Zatím ne. Možná proběhne nějaký telefonát nebo textovka, ale my jsme Ghanu viděli a víme, že je to kvalitní soupeř. Italové nám těžko mohou poradit. Řeknou jen svůj názor, poradí nám především trenér.
