16. prosince 2011 16:05 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Jarmile Bicanové vystrojí pohřeb s poctami Slavia

Ivan Bican před Edenem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Bican před Edenem. | foto:  František Vlček, Lidové noviny

PRAHA Přesně deset let po smrti svého manžela, největší legendy fotbalové Slavie Josefa Bicana, jeho žena Jarmila Bicanová ve věku 87 let zemřela, a na den přesně deset roků po jeho pohřbu bude mít pohřeb také ona. Poslední rozloučení s vdovou po slavném kanonýrovi se uskuteční v úterý 20. prosince ve 14 hodin v Praze ve strašnickém krematoriu a proběhne v režii Slavie.

Bude to pohřeb se všemi poctami, jaké paní Bicanové náleží. "U rakve bude velká fotografie maminky ze dne, kdy otevírala nový stadion Slavie, zazní její oblíbené skladby - mimo jiné Zastaveníčko od Franze Schuberta, Ave Maria a samozřejmě i píseň Červenobílí, to se mi líbí, která vlastně byla hymnou Slavie už dávno, v dobách, kdy se klubové hymny ještě nenosily," říká Ivan Bican, syn zemřelé.

Původně chtěl organizovat pohřeb v tichosti a pozvat jen třicítku nejbližších. "Jenže činovníci Slavie ke všemu přistoupili nečekaně a nabídli mi pomoc. Na sekretariát Slavie prý volalo neskutečné množství příznivců klubu, kteří se chtěli pohřbu maminky zúčastnit, takže jsem nabídku otevřeného pohřbu přijal," přibližuje Bican.

Bican: Nemohl jsem říci ne

Tvrdí, že se nejedná o akt usmíření s novým vedením Slavie, s nímž měl Bican mladší nedávno spor a vše vyvrcholilo tím, že klub musel odstranit z průčelí stadionu obří fotografii jeho otce. "Jen jsem si v tu chvíli uvědomil, že nemám žádné právo připravit maminku, která Slavii milovala od svých osmnácti let, o krok, kdy se s ní klub chce rozloučit. Dobře vím, že pro ni Slavia neznamenala jednu výhru nebo jednu prohru, nýbrž to byla její láska jako celek. Maminka milovala tátu, český národ a na třetím místě byla Slavia. Došlo mi, že jí nemůžu rozloučení s klubem vzít. Ve Slavii mi řekli, že po odchodu otce byla matka jejich poslední ikonou a že slávistický pohřeb považují za povinnost. Nemohl jsem říci ne," dodává Ivan Bican.