„Doufáme, že by mohl hrát čtvrtfinále,“ řekl lékař Jiří Fousek, podle kterého má Koller natažený dvouhlavý stehenní sval na pravé noze, přičemž v něm má drobnou trhlinku s milimetrovým krevním výronem. Lékaři mu nyní naordinovali pětidenní klid a pak bude následovat rehabilitace.
Včera přišel na oficiální tiskovou konferenci i jeden z doktorů a první otázka okamžitě mířila na něj, nikoli na trenéra Brücknera. I to svědčí o krizovém stavu.
Reprezentace totiž zůstala bez elitních útočníků. Bolavé chodidlo Milana Baroše, deset dnů stará památka na přípravu s Trinidadem a Tobagem, se lepší jen pomalu. Včera opět nemohl trénovat...
A Koller se zranil těsně před poločasem zápasu s Američany, kdy mu povolil pravý stehenní sval. Mimo může být deset dní, ale i šest týdnů. „Za normální situace bych mu nařídil těch šest týdnů klidu,“ přiznal Fousek.
Jenže teď je český fotbal v bojové pohotovosti. Kollera potřebuje. „Nevím, jak to bez něj budeme dělat. On je ta nejdůležitější postava,“ věděl Pavel Nedvěd.
Jak je Koller mimořádný, dokázalo i gesto šéfa turnaje Franze Beckenbauera. Legendární „Císař“, který během střetnutí s Američany seděl v hledišti, poslal českému útočníkovi kytici a přání rychlého uzdravení. „Všichni doufáme, že se brzy vrátí do hry,“ vzkázal ještě Beckenbauer. Takovou pozornost zatím nevěnoval žádnému jinému zraněnému hráči.
Brücknerův výběr se bude muset s citelnou ztrátou vyrovnat. Z útočné čtveřice mu zbyli jen Lokvenc a Štajner, na hrot může i Heinz.
„Už jsme ztratili tři útočníky,“ připomněl Brückner ještě osud Vladimíra Šmicra, jenž na turnaj neodjel.
„Ale mnohokrát jsme hráli bez Baroše, bez Kollera nebo Nedvěda. Vyrovnáme se s tím, síla v týmovém pojetí tam je,“ dodal trenér.
Baroš? Jen s injekcí
V sobotu se hraje duel s Ghanou a sestava se asi nezmění. Do zálohy půjde znovu chválený Plašil a na hrotu vystřídá jedna věž druhou, za Kollera vyběhne Lokvenc.
Ten už odehrál celou druhou půli s Američany. „Vráťa držel balon a statečně se tam pral s jejich obráncem, s nímž prohrával hlavy i Jenda. Teď musíme všechno vsadit na něj,“ mínil Nedvěd.
A pak se budou s napětím sledovat novinky od lékařů. Při velkém štěstí by Koller mohl zkusit už poslední duel skupiny s Itálií. „Třeba by zvládl půl hodinky, ale byl by to příliš velký risk,“ tvrdil Fousek.
Nedaří se urychlit ani návrat Baroše. „Situace je o něco lepší, ale neprobíhá to, jak jsme si představovali,“ připustil doktor Fousek.
Šlacha na spodní straně chodidla Baroše bolí. Předzápasový trénink zvládl jen pod injekcemi. Když jejich účinek odezněl, bolest se vrátila. Takže do zápasu by mohl naskočit jen s velkým sebezapřením.
Pro obě zranění platí to, co tak často opakuje Brückner: jsou nečitelná. „Nejde to řešit ve stylu zázraků. Nejlíp se léčí to, co jde sešít nebo sešroubovat, což pro tyhle případy neplatí,“ vysvětloval Fousek.
Koller by možná brzy snesl lehčí tréninkovou zátěž. Ale při zápase by si mohl sval definitivně zničit...
