LN: Proč jste se rozhodl skončit?
V posledních pěti měsících jsem měl pořád zdravotní problémy. Před týdnem přišla poslední kapka, natrhl jsem si stehenní sval. Čekala by mě zase měsíční pauza a já už prostě neměl sílu dostávat se zpátky do kondice. Během přípravy jsem v devíti zápasech odehrál jen šedesát minut, to je také málo. Bral jsem to všechno jako signál, že by bylo lepší skončit, jinak by následovalo trápení. Jakmile jsem řekl poslední slovo, všechno ze mě spadlo a jsem se svým rozhodnutím úplně vyrovnaný. Už si začínám dělat plány do dalšího života.
LN: Existoval nějaký důvod, proč u fotbalu vydržet?
Právě že ne. Už jsem nenašel vůbec nic.
LN: Radil jste se s někým, nebo šlo čistě o vaše rozhodnutí?
Samozřejmě se ženou. A pak došlo na nějaké konzultace s doktorem z Monaka. I podle něj by už byla taková pauza na mě příliš.
LN: Můžete začít bilancovat. Dokážete vybrat nejdůležitější moment pro svou kariéru?
Asi odchod ze Sparty do Belgie, tehdy se všechno zlomilo.
LN: Kdybyste zůstal, dostal byste se ve fotbale stejně daleko?
Kolikrát jsem o tom přemýšlel. Asi by mě taková kariéra vůbec nepotkala.
LN: Kdy se Jan Koller ocitl na vrcholu sil?
Viděl bych to na období v Lokerenu a Anderlechtu okolo roku 1999. To jsem se cítil opravdu dobře a dostal se také poprvé do nároďáku.
LN: A co úspěchy? Který řadíte nejvýš?
Určitě mistrovský titul s Dortmundem. A v reprezentaci Euro 2004, to byl z naší strany špičkový turnaj.
ČTĚTE TAKÉ |
LN: Vaše bilance v reprezentaci působí nepřekonatelně. Může se najít někdo, komu se povede dát za Česko víc gólů?
Jestli Milan Baroš vydrží, mohl by to zvládnout. On je asi jediný.
LN: Přestože se reprezentaci nedaří zdaleka tolik jako v minulosti? Baroš za vámi navíc zaostává o šestnáct gólů.
Pořád má velkou šanci. Může mě dotahovat ještě pět let…
LN: Pokud by vás fanoušci ještě chtěli vidět hrát fotbal, naskytne se nějaká příležitost?
Jen na amatérské úrovni. V okresním přeboru bych měl občas nastoupit za Smetanovu Lhotu.
LN: Takže přestupujete do klubu, ve kterém jste začínal?
Vypadá to, že bych si tam mohl pár zápasů zahrát. S rodinou sice budeme žít dál v Monaku, ale do Česka budeme často jezdit.
LN: Už máte představu, co budete dělat v pofotbalovém životě?
Domluvil jsem si, že od září začnu chodit na intenzivní kurz francouzštiny. Do roka se chci naučit jazyk opravdu dobře, rád bych si tady našel něco ve fotbalové oblasti. Teď mám před sebou čas na rozkoukání a potom uvidím.
