Úterý 15. října 2024, svátek má Tereza
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Sport

Fenerbahce - Slavia 2:3, krok k postupu, hlavně díky slepeným gólům

Slávisté v hloučku po druhé vstřelené brance na hřišti Fenerbahce. foto: AP

Slávističtí fotbalisté navzdory řadě absencí vykročili v Turecku za postupem do osmifinále Konferenční ligy. V Istanbulu porazili místní Fenerbahce 3:2. A mohlo být i lépe.
  21:32

Do odvety, která se hraje příští čtvrtek v Praze, je to i tak velmi dobrý výsledek. Slávistům stačí k postupu do dalších bojů i remíza.

Do komfortní pozice je vynesly dva rychlé góly během druhého poločasu v Istanbulu. Nejprve Oscar střelou pod břevno odpověděl na domácí vyrovnání. A po něm chybující defenzivu trestal Lingr. To všechno během dvou minut.

Fanoušci, kteří chvíli předtím ožili a bouřili, protože jejich tým po dobré pasáži srovnal se Slavií krok, změnili tón. Už zase.

Poprvé jejich hněv z výkonu oblíbenců vybublal ven krátce po závěrečném hvizdu první půle. Zuřivý pískot následovalo zlověstné skandování.

Sundejte dresy!

Ne, představení Fenerbahce se asi patnácti tisícovkám vášnivých fanoušků, kteří dorazili, po většinu duelu nemohlo líbit. V průběhu druhé půle jejich zlobu trpěli konkrétní hráči: třeba na obránce Tisseranda bučeli při každém jeho kontaktu s balonem.

Byla to horská dráha emocí. Chvílemi euforie, ale většinu času spíš zděšení z toho, co na hřišti sledují. A příliš na tom nezměnil ani kontaktní gól v závěru zápasu.

Ferdi Kadioglu (Fenerbahce) skluzem míří k Ivanu Schranzovi ze Slavie

Vždyť slávisté v kombinované sestavě nepředvedli nic světového. Ovšem pečlivý, organizovaný a disciplinovaný výkon na místy až bezradného soka stačil. Na šestý pokus mají červenobílí první evropské venkovní vítězství sezony. Navíc v tak důležitém duelu...

Do vedení se hosté dostali minutu před koncem první části. Za stříleným centrem Plavšiče se v pokutovém území sápal Sor, nedosáhl, míč klepl do tyče, odrazil se na penaltu a tam už byl nachystaný Traoré, který uklízel de facto do prázdné brány.

Padesátitisícový stadion Fenerbahce, pojmenovaný po válečném ministru zahraničí a pozdějším předsedovi turecké vlády Sükrüm Saracogluovi, sice ani zdaleka nebyl vyprodaný. I zhruba při polovině naplněné kapacity však domácí udělali slušný virvál.

Už necelou hodinu před výkopem nepřetržitě povzbuzovali. Bubnovali. Skandovali. Překřikovali se. A spustili hodně výživný pískot, když na trávník poprvé vkročili i soupeři z Prahy.

Později si ho opakovaně vyslechli i domácí, kteří se svěšenými hlavami mířili do kabin. Po utkání publikum žádalo rezignaci klubového šéfa Aliho Koce.

Bright Osayi-Samuel z Fenerbahce a Oscar Dorley ze Slavie v souboji o balon.

Slávisté byli v Turecku bez nemocného trenéra Jindřicha Trpišovského a mužstvo proto od postranní čáry vedl asistent Jaroslav Köstl, který před utkáním připustil: „Bude to nezvyk.“

V souvislosti se čtvrteční Slavií navíc zdaleka ne jediný.

Tým i kvůli nouzi na pravém kraji hřiště, kde scházel vykartovaný Bah i nedoléčený Masopust, začal se třemi stopery. Na krajích sestavy plnili úkoly Oscar se Schranzem, který se později stáhl dokonce na beka. Netradiční úlohu uprostřed zálohy dostal vedle Ševčíka a Traorého také maličký Plavšič. V útoku hráli nigerijští parťáci Sor a Olayinka...

Pro prvního jmenovaného to byla premiéra v základní sestavě, ten druhý zase netradičně navlékl kapitánskou pásku.

Ovšem čachry v hostujícím podání pokračovaly dál. Kouč Köstl záhy zavelel ke změně, Sor na hrotu osiřel a Schranz se stáhl na kraj obrany, která se proměnila ve čtyřčlennou.

Taktické šachy slávistům ve hře pomohly, protože zejména ve druhé části prvního poločasu měli navrch. Vývoj utkání kontrolovali. Zdálo se, jako by si soupeře zdánlivě zdlouhavou kombinací připravovali na gólový úder, který přišel těsně před pauzou.

Předtím přitom brankové příležitosti chyběly na obou stranách. Vítězí opatrnost. A když už se jeden, nebo druhý tým dostal do nebezpečného prostoru, akce většinou končily kvůli kvalitativním nedokonalostem.

Taras Kačaraba (Slavia) stíhá Dimitriose Pelkase z Fenerbahce.

Valencia takhle v prvních minutách pláchl po levé straně Ousouovi a místo střely z úhlu volil přihrávku pod sebe, kterou pokazil. Podobnou akci na opačném konci hřiště táhl i Sor. Jeho rychlost přidělávala domácím obráncům značné starosti, ale v koncovce je zbrklý.

Neprosadil se ani Holeš, který na pravé straně pokutového území vykoupal dva soupeře, jednomu z nich zahrál mezi nohama a levačkou pálil do připraveného gólmana Bayindira. Ten musel být nachystaný i na dorážku, po ní ale Holeš pravou nohou netrefil bránu.

Domácí po pauze možná i díky důraznému varování fanoušků přidali. Během deseti patnácti minut si vytvořili slušný tlak, Valencia ještě svou šanci neproměnil, trefil tyč. Po přihrávce Kadioglua z levé strany ale zůstal v šestnáctce zcela volný Pelkas a levačkou se z první trefil ke vzdálenější tyči.

Reakce Slavie? Takřka okamžitá. Lingr, jenž nastoupil do druhého poločasu, na útočné polovině hledal kolmicí Sora, před kterým balon odehrál vracející se stoper Szalai. Svedl to však jen na hranu pokutového území, odkud dobíhající Oscar slabší pravačkou parádně udeřil pod břevno. A krátce po něm jásal i Lingr, který šel po chybě domácích sám na bránu z pravé strany.

Zdálo se, že je hotovo. Že zdeprimované Fenerbahce v toxické atmosféře před rozezlenými fanoušky nezabere. Necelých deset minut před koncem mu ale dal naději šťastný gól Kadioglua. Sor ztratil míč v nebezpečném prostoru, domácí fotbalista vystřelil zpoza vápna a Olayinka jeho ránu nechtěně posunul mimo Mandousův dosah.

Nervózní závěr pak rozbila opakovaná ošetřování i několik střídání.

Domácí se ještě snažili vyrovnat, jenže kloudnou akci už si na útočné polovině nevytvořili. Byly to spíš jen dlouhé nákopy. Bez adresáta a bez myšlenky. I proto si už Slavia výhru uhájila.