Po dvaceti minutách trefil tyč, krátce po pauze skóroval z penaltového puntíku, další trefu přidal hlavou. Možná životní utkání, ovšem s nepříjemným koncem.
Dva góly jsou pro Chorého, od letošního léta jedničku v plzeňském útoku, slabou náplastí. Cítil, že proti Barceloně, která na západ Čech dorazila bez největších hvězd, se dalo bodovat.
Užili jste si přesto závěrečný zápas nejvíc?
Asi ano. Bylo to ale zapříčiněné tím, že jsme hráli na domácí půdě. Navíc jsme věděli, že nemáme co ztratit a můžeme Barcelonu potrápit. Bylo to jen o nás. Oni ukázali, v čem jsou silní. Byli produktivní. I my měli šance, ale bohužel jsme je neproměnili.
Měli jste tentokrát k bodům nejblíž?
Ano. Barcelona držela balon, obehrávala to, my hodně běhali a snažili jsme se jí hru znepříjemnit. Ale takový tým si okénko vždycky najde. Jen škoda gólu do šatny. Pořád jsme však věřili tomu, že můžeme ještě zápas zlomit.
Za šest zápasů jste inkasovali čtyřiadvacet gólů, to není příliš lichotivá bilance...
Je to dané kvalitou soupeřů, za tím si stojím. Taková rychlost! Nemáme se za co stydět, hráli jsme proti extratřídě. Bayern nebo Inter se budou chtít poprat v Lize mistrů o celkové vítězství. Žádnou ostudu jsme neudělali, naopak si z toho můžeme něco vzít. Proti Barceloně jsme hrabali jeden za všechny, mohl z toho být krásný výsledek, ale bohužel.
Je velký rozdíl hrát doma, kde to dobře znáte, oproti monstróznímu stánku Camp Nou?
Zahrát si na Nou Campu je samozřejmě zážitek, ale hřiště je tam opravdu obrovitánské. Barcelona si vás tam ještě víc roztáhne, je to daleko těžší. Jejich kraje byly smrtelné. Tady aspoň nehrál od začátku Dembélé, zaplaťpánbůh. (smích)
Dva góly Barceloně ovšem nevstřelíte každý den.
Je to krásný pocit. Nezapomenutelný. Na tenhle zápas budu vzpomínat hodně dlouho. A od kluků si taky určitě ještě něco vyslechnu. (úsměv)
Co měla znamenat oslava druhé branky?
To směřovalo k mé dceři. Má takovou písničku „meleme kávu“, k tomu se mé slavení vztahovalo.
Mrzelo vás, že jste střídal a nemohl jste třeba přidat ještě třetí trefu?
Určitě jsem na hattrick myslel. Z placu se mi nechtělo a trenérovi jsem to i říkal, když jsem se šel napít. Když ale přišla branka na 2:4, tak už asi nebyl důvod zůstávat ve hře a kouč mě stáhl.
Říkáte si o pozvánku do reprezentace?
To pro mě není téma. Já se koncentruju na naše utkání, ta jsou nejdůležitější.
O víkendu vás čeká Sparta. Může vás výkon proti Barceloně nakopnout?
To bych neřekl, takové zápasy jsou úplně rozdílné. Budeme si ale z Ligy mistrů chtít vzít to nejlepší. Třeba od Bayernu, Interu nebo Barcelony něco přebereme a budeme to produkovat i u nás v lize.
