Podobných zpráv se podle něj do Prahy sbíhá čím dál víc. "Je to běžný proces. Agenti nabízejí služby trenérů, kteří mají určité jméno.“
Se Stoičkovem rozšířila výčet možných nástupců Karla Brücknera osobnost známá fanouškům po celém světě. Letos dvaačtyřicetiletý bývalý útočník zažil nejlepší roky v Barceloně, s níž v první polovině devadesátých let ovládl španělskou ligu. Na první trenérský úspěch držitel Zlatého míče z roku 1994 zatím čeká marně. "Nechci hodnotit, jestli to je správný kandidát. Byl to velmi schopný hráč. Všiml jsem si, že se mu daří i v podnikání. Určitě je to zajímavý člověk,“ prohlásil Košťál.
Neuspěl v žádné kvalifikaci
Dosavadní trenérská kvalifikace Stoičkovovy vyhlídky skutečně výrazně neposiluje. Od loňského října, kdy ho ve Španělsku propustila druholigová Celta Vigo, je bez stálého angažmá. Předtím strávil tři roky u bulharské reprezentace. S ní se však nedokázal probojovat na MS 2006 a během špatně rozjeté cesty na evropský šampionát sám rezignoval. Kromě nevýrazných výsledků si Stoičkov pošramotil renomé také konfliktní povahou. Po porážce od Švédska na podzim 2005 nařkl tehdejšího šéfa UEFA Lennarta Johanssona ze zmanipulování zápasu. Kvůli sporům s autoritativním koučem opustil národní tým kapitán Stilian Petrov.
Kromě Stoičkova se na veřejnosti dostalo tento týden ještě jméno Carlose Alberta Torrese. Pravděpodobnost, že se opora brazilských mistrů světa 1970 ujme českého týmu, je podle Košťála zanedbatelná. "To, že na svaz dojde elektronická pošta, ještě neznamená, že se s ním počítá.“ Ze zahraničních adeptů si momentálně nejlépe stojí Němec Klaus Toppmöller, s nímž se Košťál chystá do konce týdne osobně setkat.
Až výkonný výbor v půlce července přistoupí k volbě nového kouče, bude výběr možná probíhat jen z domácích zdrojů. Nejčastěji se po opakovaném odmítnutí Ivana Haška hovoří o Jozefu Chovancovi a Petru Radovi. "Jsem si jistý, renomovaný zahraniční trenér by mohl národní tým někam posunout. Neříkám, že správná doba nazrála už teď,“ konstatoval Košťál.
