O víkendu načal exotické asijské dobrodružství Didier Drogba z Pobřeží slonoviny. Místo aby se po vítězství v prestižní Lize mistrů připravoval na další sezonu s Chelsea, vítali útočníka stovky fanoušků na letišti v Šanghaji. Stejný zážitek přitom v nedávné době zažil nigerijský kanonýr Yakubu (z anglického Blackburnu), Frédéric Kanouté z Mali (Sevilla) nebo jeho krajan Seydou Keita z Barcelony.
Proč čínské týmy posilují zrovna o hvězdy z černého kontinentu? Velkou roli zřejmě hrají faktory, které přímo nesouvisí s fotbalem. "Čína se začala hodně zaměřovat na těžbu a přírodní zdroje z Afriky. Kluby o tom dobře vědí a zřejmě cítí příležitost, jak posílit politický vliv Číny na africký kontinent i fotbalovým způsobem a oslovují tamní hráče cíleně," vysvětluje pro BBC redaktor z jihočínského deníku Morning Post James Porteous.
Hlavním lákadlem jsou ale bezesporu pohádkové platy. Čínští podnikatelé se totiž inspirovali arabskými šejky a novým trendem je vlastnit fotbalový klub. Šanghajský Šen-chua patří muži, který koupil práva na distribuci známé on-line počítačové hry World of Warcraft v Číně a obrovsky na projektu zbohatnul. Majitel momentálního lídra ligy Kuang-čou Evergrande je zase nejbohatším člověkem v celé zemi a údajně do svého koníčka za posledních pár let investoval už 70 milionů dolarů.
Nejdeme za penězi, dušují se fotbalisté
Není divu, že jeho tým vede trenér italských mistrů světa z roku 2006 Marcelo Lippi. Italský stratég si vydělá 16 milionů dolarů ročně a je rázem jedním z nejlépe placených trenérů planety. Hráči jsou na tom podobně - Yakubu údajně bere 150 tisíc dolarů týdně a Drogba si dokonce přijde na 350 tisíc.
Oběma je 34 let a nikdy jinde by takovou výplatu neměli. "Pro zkušené fotbalisty na sklonku kariéry je to poslední šance si pořádně vydělat. Přitom si mohou užívat stejně jako v jiném západním velkoměstě. Třeba v Šanghaji nebude mít Drogba nouzi o luxusní restaurace a obchody," vysvětluje Porteous.
Hráči však razantně odmítají, že by jim šlo jen o peníze. "Když jsem si s vedením podrobně promluvil o ambicích klubu, nemohl jsem odmítnout," tvrdí Yakubu. "Hledal jsem nějakou další výzvu. Našel jsem ji - chci pomoci rozvoji fotbalu v Číně," přidává se Drogba, který se upsal týmu, jenž se trápí na třináctém místě soutěže.
Čínská liga: mizerné stadiony a korupce
Čína se totiž netají svými megalomanskými plány ohledně domácího fotbalu. Vláda vidí v zatraktivnění na klubové úrovni obrovský přínos i pro reprezentaci, jejímž hlavním úkolem do budoucna bude triumf na mistrovství světa. A to je hodně troufalé tvrzení, když národnímu týmu patří v současnosti až 68. pozice v žebříčku FIFA, na šampionát se dosud kvalifikoval jen jednou a nevstřelil ani gól.
Zádrhelů je ale daleko víc. Třeba na zápasy šanghajského Šen-chua chodí v průměru jen 10 tisíc diváků a spousta sedaček na tribunách zůstává prázdná. A to nedělá komunistické zemi dobrou reklamu. Stejně jako malá kvalita i počet stadionů a téměř neexistující program práce s mládeží.
Nehledě na to, že nejvyšší soutěž je prolezlá korupcí. Nekalé praktiky byly dlouhá léta tolerovanou součástí sportu a až poslední dobou se země snaží jej úplně očistit. Jen letos už bylo zatčeno a usvědčeno kolem dvacítky funkcionářů, rozhodčích a hráčů. A mnozí z nich si vysloužili dokonce dlouhé pobyty ve vězení.
Číně se investice začínají vyplácet
Neokoukané hvězdy světového formátu mají být začátkem velké změny. Jako první přišel loni v prosinci Francouz Nicolas Anelka z Chelsea a odstartoval nový trend. "Byl jsem jedním z prvních afrických fotbalistů, kteří hráli v Číně. Je to jiná kultura, úplně jiné prostředí. Oni tam chtějí, aby jejich fotbal obdivoval celý svět," vypráví někdejší reprezentant Ghany Kwame Ayew, který v asijské velmoci působil mezi lety 2004 a 2006.
Raději ale varuje, že se čínská pohádka může rychle změnit v noční můru. "Oni mají obrovské nároky. Nemůžete jen pobírat obrovské peníze, užít si a odejít. Klidně vám bez mrknutí oka zruší smlouvu. Stačí, že nebudete podávat adekvátní výkony. Znám hodně hráčů, kterým se to stalo. A znám i hodně těch, kteří se vrátili nadšení," vzpomíná Ayew.
Ale Číně se už investice začíná vyplácet. Lippi dotáhnul své svěřence z Guangzhou Evergrande do čtvrtfinále asijské Ligy mistrů, což se žádnému čínskému klubu už šest let nepodařilo. Navíc prý roste i divácký zájem o první ligu, kterou podle prohlášení vedení tamního fotbalu za polovinu sezony navštívilo rekordních 4.23 milionů fanoušků. Což by znamenalo, že se průměrná návštěvnost najednou vyhoupla přes 30 tisicovou hranici.
Slavná jména působící v ČíněFotbalisté Trenéři |
