15. února 2019 6:00 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Místo líbanek do basy. Bahrajnec se znelíbil režimu a putoval do thajského vězení

Hakím al-Arajbí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hakím al-Arajbí | foto: Twitter

PRAHA Těšil se na líbánky se svou manželkou, místo toho strávil téměř tři měsíce v thajské věznici. Bahrajnec Hakím al-Arajbí je fotbalovým uprchlíkem, jenž se stal obětí politických her a sunnitského režimu ve své rodné zemi.

Jeho trable přetrvávají už od roku 2011, kdy se veřejně postavil za šíitské fotbalisty, kteří byli pronásledováni a mučeni kvůli podpoře demonstrací či aktivní účasti v rámci tehdejšího arabského jara. 

Šíité totiž tvoří v Bahrajnu jasnou většinu populace, přesto mají daleko méně práv než sunnitské obyvatelstvo.

Bahrajnec Hakím al-Arajbí kritizoval režim, což tamní představitelé nesli nelibě. A na mladého sportovce nezapomněli.

O rok později se šel v den svých devatenáctých narozenin podívat do baru na fotbalové utkání mezi Realem Madrid a Barcelonou, ze slavného El Clásika ale nakonec nic neviděl. 

Po cestě byl zadržen a následně obviněn z výtržnictví. Údajně se měl o čtyři dny dříve podílet na poničení policejní stanice, jak dosvědčil jeho bratr Emad.

Z nařčeného výtržníka uprchlíkem

Al-Arajbí strávil ve vazbě 45 dní. Během této doby podstoupil mučení, přiznání z něj však bahrajnští policisté nedostali. 

„Tři hodiny mě silně mlátili do nohou. Přelámeme ti kosti, zničíme ti budoucnost, fotbal už si nikdy nezahraješ, vyhrožovali mi,“ prozradil německé televizi ARD.

Jenže opravdu byl al-Arajbí oním vandalem? Tady se začíná situace zamotávat. Podle Bahrajnského institutu pro práva a demokracii byl bratr Emad ke svědectví přinucen fyzickým i psychickým nátlakem. 

Navíc v době, kdy mělo k útoku dojít, hrál Hakím al-Arajbí fotbalový zápas nejvyšší bahrajnské ligy. Ten byl dokonce přenášen televizí.

Hypoteticky by se výtržnictví účastnit mohl, jenže je krajně nepravděpodobné, že by během 40 minut stihl nasednout do auta a ujet v sobotu večer 20 kilometrů skrze zaplněné město tak, aby se dostal na místo činu.

Mladý fotbalista zaplatil kauci a dostal se dočasně ven. Dokonce obdržel pozvánku do národního týmu. 

V tom spatřil příležitost, jak z nepřátelského režimu nadobro zmizet. S reprezentací odcestoval do Kataru, odtud uprchl do Íránu, poté do Malajsie, Thajska… A po půl roce zmizel do Austrálie, kde získal status uprchlíka.

Líbánky za mřížemi

Konečně mohl žít klidněji. Usadil se v Melbourne, hrál fotbal za několik poloprofesionálních klubů, oženil se. Dokonce mohl i cestovat, teoreticky mu v tom nemělo nic zabránit.

Na 27. listopad loňského roku ale zřejmě nikdy nezapomene. Po svatbě se i se ženou vydal na dovolenou do Thajska, na bangkokském letišti však byli oba zadrženi Interpolem a putovali do vazby. Jestli legálně, je otázkou.

A teď začíná ta pravá politická mela.

Bahrajn požaduje vydání al-Arajbího, Austrálie jeho osvobození a Thajsko figuruje v situaci jako prostředník. 

Jeho žena byla posléze propuštěna, on však putoval před soud. Tam byl dotažen se svázanýma nohama a prosil, aby nemusel zpátky do své rodné země.

Thajský generální prokurátor ale potvrdil nárok Bahrajnu a dal al-Arajbímu 60 dní na to, aby předložil svou právní obranu a nemusel putovat zpátky. Do té doby měl zůstat ve věznici bez možnosti kauce.

„Je to čistě politický proces,“ prohlásil Nadthasiri Bergman, fotbalistův právní zástupce.

Za zproštění viny lobbovali fotbalisté po celém světě. Prostřednictvím Twitteru mu vyjádřili podporu například Jamie Vardy a Didier Drogba, dokonce vznikl úspěšně rozšířený hashtag #SaveHakeem. 

Počínání Bahrajnců ostře kritizovalo hnutí proti porušování lidských práv Amnesty International, australské fotbalové kluby protestovaly speciálními páskami a minutou potlesku v průběhu utkání.

Nebylo to ale nic platné, al-Arajbí byl ve své vlasti v nepřítomnosti odsouzen k 10 letům nepodmíněně za vandalismus.

Zvrat přišel v pondělí, kdy bylo jeho stíhání bahrajnskými úřady náhle ukončeno. Údajně přestaly po letech tahanic projevovat zájem o jeho návrat do vlasti.

Al-Arajbí se tak dostal zpět do Austrálie, úplně bezstarostně už ale zřejmě nebude žít nikdy.

Šimon Tittel