Jako teenager platil za velmi talentovaného hráče. V akademii Saint-Etienne porážel přední evropské kluby v čele s Realem Madrid a věštila se mu velká budoucnost. Po boku Allana Sainta-Maximina, který to záhy dotáhl dál, však dlouho nevydržel.
„Pokud nemáte dobrý přístup ve škole, klub vás propustí,“ vyprávěl v rozhovoru pro britský SportBible Florent Indalecio, jehož růst v jedné z nejprestižnějších akademií Evropy ukončila kázeň.
V patnácti letech tak opustil mládež nejúspěšnějšího klubu v historii francouzské ligy, aby si hledal jiný tým. „Byl jsem opravdu mladý, takže když mi to řekli, bylo to v pohodě. Ale po roce či dvou jsem toho hodně litoval,“ vzpomíná na těžké období svého dospívání dnes třiadvacetiletý Francouz.
V dalších měsících tak hledal nové uplatnění. Místo restartování kariéry v ASF Andrezieux, klubu z nižší francouzské ligy, však přišla další rána. Lékaři mi diagnostikovali nádor v koleni. „Přestal jsem hrát asi na osmnáct měsíců,“ pokračoval v líčení svého neobyčejného životního příběhu a dodal: „Doktor mi řekl, že možná už fotbal nebudu hrát vůbec.“
V tom momentě Indalecio absolutně obrátil. Z potížisty, který přišel o fotbalovou budoucnost v Saint-Etienne, vyrostl odhodlaný muž, který se chtěl co nejrychleji zase bavit hrou. „Začal jsem tvrdě pracovat v tělocvičně. Chodil jsem tam každý den v týdnu. A po roce a půl jsem zase začal nabírat herní praxi,“ vyprávěl.
  |
Během deseti utkání v nižších soutěžích nasázel šest branek. Protože chtěl víc, začal se zajímat o zahraničí. A tak si vyhlédl Spojené státy americké, v zámoří chtěl podstoupit testy a prorazit. „V osmnácti letech jsem se přestěhoval do Miami, kde jsem šel na zkoušku. V USA je to jiné. Pokud chcete na testy, vyplníte na webu formulář a zaplatíte. Hrajete dva dny a potom se dozvíte, jestli vás podepíšou, nebo ne,“ okomentoval své začátky za velkou louží.
Ty však postrádaly větší návaznost. Přestože si klub z Miami Indalecia vybral, mladý Francouz v jeho dresu moc utkání neodehrál. „Bylo to stejné koleno, jaké jsem měl operované. Po návratu jsem znovu cítil bolest, nebyl jsem v nejlepším stavu. Tak jsem trenérovi řekl, že se vracím do Francie. Nechtěl jsem tam zůstávat,“ vzpomínal Indalecio na další zranění kolene, které mu ukončilo angažmá v USA.
Práce všeho druhu
A tak odsunul profi fotbal na vedlejší kolej a začal pracovat. Dělal v chemičce, továrně, a dokonce i na stadionu svého Saint-Etienne. „Rozdával jsem nápoje před zápasem a o poločase. Jen jsem se snažil něco vydělat. Musel jsem zaplatit nájem, jídlo, auto…,“ pokračoval rodák z malebné oblasti Rhône-Alpes.
Současně docházel na úřad práce, kde mu úředníci hledali obživu. Přitom se znovu obrátil k zámoří, když na instagramovém účtu svého někdejšího přítele viděl, že sází góly za LA Galaxy II.
V rezervě slavného celku z města andělů však přes velkou snahu neprorazil. „Za tři zápasy jsem dal čtyři góly a dvě asistence. Ale oni mě nepodepsali. V hlavě jsem si řekl: Žádný problém, jednou to vyjde,“ a tak vyrazil vstříc novému dobrodružství do Austrálie.
Kontaktoval ho kamarád, který v Sydney pracoval ve stavebnictví. „Nikdy předtím jsem to nedělal,“ vzpomínal. Ale i tak se rozhodl výzvu přijmout. Vyfotil se v montérkách a odpověděl na inzerát prostřednictvím Gumtree (britský zprostředkovatel inzerátů) a vyrazil do Austrálie.
Útok na Old Trafford: Fanoušci United pronikli na stadion, zápas s Liverpoolem musel být zrušen |
„Někdo mi zavolal o tři dny později v pět nebo šest hodin ráno. Řekl, že potřebuje, abych přišel do práce. Ale protože jsem nikdy předtím nemluvil anglicky, hovor jsem odmítl a odpověděl zprávou. Použil jsem překladač Google a řekl: Dej mi hodinu a budu tam,“ vyprávěl Indalecio o problémech s angličtinou.
V dalších dnech okoukal, jak se co dělá a přiučil se. Tvrdě pracoval, od rána do večera. „Vstával jsem v pět ráno a dělal do tří odpoledne. Pak jsem se doma osprchoval a od šesti pracoval zase v obchodním domě do dvou do rána. Moc jsem nespal, hodně jsem pil Red Bull,“ líčil pro SportBible.
Na konci týdne si pak vždycky užíval fotbalu, za který dostával mimo jiné také peníze. „Hrál jsem pro zábavu, ale peníze mi dali, protože jsem byl dobrý,“ řekl Indalecio.
Kamarádova pomoc
V Austrálii byl šťastný, jenže přišla koronavirová pandemie a fotbalové soutěže amatérů se zastavili. V tu chvíli neotálel a zkontaktoval svého kamaráda a bývalého spoluhráče Allana Sainta-Maximina, současnou hvězdu Newcastlu United, s nímž hrál v akademii Saint-Etienne.
„Řekl mi, ať po sezoně přijedu do Anglie, že mi pomůže něco najít,“ komentoval rozhovor s dobrým přítelem. „Nikdy jsme však nemluvili o Newcastlu.“
„Můžeš přijít, postarám se o tebe,“ slyšel od Saint-Maximina, a tak vyrazil do Anglie. Několik měsíců žil v domě francouzského fotbalisty a pomalu se rodil zásadní zvrat v jeho životě.
Florent Indalecio
„Já a Allan máme opravdu skvělý vztah,“ vyprávěl s odstupem Indalecio. „On se nikdy nezměnil. Pokud může pomoci, pomůže.“ A tak dohodl svému kamarádovi zkoušku v Newcastlu United. „Dal jsem do toho všechno, chtěl jsem pokaždé skórovat, abych vynikl,“ vzpomínal.
A povedlo se. Krom jiného zaujal parádními nůžkami a vryl se do povědomí nejen fanoušků Magpies, ale také vedení klubu. Ten mu nakonec nabídl smlouvu na rok a třiadvacetiletý Francouz se usadil v kádru do 23 let. „Byl jsem tak šťastný. Můj život se změnil,“ komentoval dosud největší vrchol své kariéry.
Teď však sní o daleko větších cílech. „Pamatujte, že jednoho dne budu hrát Premier League nebo Championship, pamatujte si to! A dokud se mi to nepodaří, Anglii neopustím,“ uzavřel svůj pozoruhodný příběh Indalecio.
