„V klubu skoro nehraju. A není to pro mě jednoduché,“ povzdechl si v úterý na srazu národního týmu v žižkovském hotelu Don Giovanni.
Od léta, kdy do Burnley přišel, stihl posbírat v lize 275 minut, jeden gól a jednu přihrávku. V zimě chtěl pryč, nabídky na hostování se mu hrnuly: z druhé anglické ligy, Itálie, Turecka. Ale trenér Sean Dyche, který mu dal zatím minimum šancí, řekl ne.
„Prý mě potřebuje, protože jsem jiný typ útočníka než ostatní. Ale já kvůli nároďáku potřebuju hrát,“ kroutí hlavou Vydra. „Trenér mi říkal, že všechno na tréninku dělám správně, chválil mě za nasazení. Ale pak řekl zajímavou věc: že prý se málo usmívám. Tak nevím... Je to těžký boj.“
Není divu, že Vydra během tréninků nezáří štěstím. Na podzim čekal na šanci, pak dvakrát nastoupil v základní sestavě a Burnley vyhrálo. Od té doby zase spadl mezi náhradníky a v posledních utkáních střádá jen minutové starty.
I ty mu stačí, aby se blýskl: proti Liverpoolu nahrál na gól, naposledy v souboji s Leicesterem naskočil až v nastavení a stejně se stihl dostat do šance.
„Během dvou minut jsem měl víc střel než naši útočníci za celý zápas. Asi musím být ještě trpělivý, víc se usmívat a čekat, že nějaká šance přijde,“ naplánoval si. „Ale to čekání je fakt dlouhé. A já nejsem jako Brazilci, že bych byl celé měsíce vysmátý od ucha k uchu. Asi je na mně frustrace vidět.
Vzhledem k tomu, jak málo nastupuje, se Vydra musel obávat, jestli ho pozvánka na atraktivní dvojzápas s Anglií a Brazílií nemine. Nakonec na něj kouč Jaroslav Šilhavý nezapomněl - možná právě proto, že blonďatý útočník pátečního soupeře dobře zná.
Dokonce před odjezdem na sraz stihl rozhovor pro web anglické fotbalové asociace - o jeho postřehy byl na ostrovech zájem, protože je jediným českým hráčem v nominaci, který patří na soupisku týmu z Premier League.
„Jsem rád, že v nároďáku znovu jsem a zrovna při takové příležitosti. Je pravda, že nás v Anglii moc není - a já o Anglánech něco vím.“ Čeho by tedy Češi podle něj mohli využít? Třeba toho, že zatímco útok má čtvrtý tým z posledního mistrovství světa nadupaný, v obraně občas řeší trable.
„Třeba stoper Maguire z Leicesteru,“ upozorňuje Vydra. „Občas moc neví, co se za ním děje, proti nám dostal teď červenou v páté minutě. Určitě nemají špatnou obranu, ale není tak kvalitní jako útok.“
Pro ten má naopak jen slova chvály: „Kane? Top hráč. Rashford se rozehrál. A Sterling má formu jako blázen. Vpředu jsou hodně silní, ale bát se nesmíme.“
Co by mělo na Angličany platit, o tom má Vydra jasno: nebát se přitvrdit! „Budou chtít hodně držet balon, my je musíme dostupovat,“ dává návod. „Když je třikrát čtyřikrát kopneme přes achillovku, oni si rozmyslí, jestli hrát na jeden dva doteky, nebo se s balonem mazlit.“
Ve Wembley už hrál dvakrát, pokaždé musel kousat porážku. A tak by třetí šanci rád využil – i proto, aby se před Angličany ukázal. „Kdyby mi to sedlo, vyslal bych jasnou zprávu. Hlavní je ale nastoupit, pak podat výkon. A až potom můžu něco říkat.“