* Připouštíte si vůbec, že to ve čtvrtek také nemusí vyjít?
Připouštím, nepřipouštím... Není teď vůbec na místě připouštět si, že vypadneme. Pořád jsme druzí ve skupině a všichni mají šanci na postup. Teď by nebylo dobré nad tím přemýšlet, i když se to samozřejmě může stát. Ale může se to stát Italům, Ghaně i Americe. Bude to napínavé až do poslední minuty.
* A vy máte pořád šanci...
Pořád je velká. Samozřejmě jsme chtěli postoupit v sobotu, ale zkomplikovalo se to. Když se podíváme zpátky, stačila by nám po zápase Itálie s Amerikou remíza.
* Může být těžká porážka dnem, od něhož se tým odrazí?
Nemyslím si, že jsme na dně. Jenom jsme prostě nezvládli zápas.
* Neubližuje vaší hře, že je vepředu jen jeden útočník?
Jsem na to zvyklý, ať hrajeme na jednoho nebo na dva. Ubližuje, neubližuje, o tom to není, je to taktický záměr, my jsme kolikrát vyhráli s jedním útočníkem i se dvěma. Ta otázka není na místě.
* Ale takhle musíte vyvážet míče přes celé hřiště jako v zápase s Ghanou...
Mockrát jsme mluvili o tom, že nemáme Šmícu, Baryho ani Honzu, není potřeba o tom dál hovořit. Samozřejmě jsem se snažil s tím něco udělat jako všichni ostatní. Nedalo se nikomu vytknout, že by nebojoval nebo do toho nedal všechno. Méďu braly v pětasedmdesáté minutě křeče, to už je co říct, ještě jsem to neviděl.
* Necítil jste se ztracený?
To ne, pokoušel jsem se mezi Ghaňany procházet, aby došlo k nějakému přečíslení, což se nám párkrát podařilo. Samozřejmě to bylo čím dál tím těžší, několikrát mě faulovali. Pak už věděli, že budu chodit sám, tak se mě snažili chytat brzo. Myslím, že rozhodčí mohl dát víc karet, brzdili mě taktickými fauly. Ale budu se o to pokoušet dál.
* Nedávali na vás Ghaňané po prvním zápase větší pozor, protože už věděli, co dokážete?
Nemyslím si. Kolikrát jsem přes ně přecházel, ale oni moje akce chytře přerušovali.
* Snažíte si teď nepřipustit, že je tým slabší o klíčové hráče?
Co na to mám říkat? Prostě tady nejsou a my se s tím musíme pokusit vyrovnat. Po zápase s Amerikou jsem říkal, že nesmíme jít do žádné euforie, což se nám myslím podařilo. Teď zase nesmí převážit to smutné. Už v sobotu večer z každého vyzařovalo odhodlání. A já se na ten zápas s Itálií strašně těším už teď.
* Jaký výkon podle vás podala Itálie v remízovém zápase s USA?
Ten svůj stabilní. Ale neviděl jsem celý zápas, jen půl hodiny. Třeba jsem se trefil do té půlhodiny, kdy Američané měli nějakou dobrou fázi. Už teď víme, že nám Italové moc příležitostí nenechají. Bude to o dvou třech šancích, které prostě musíme dát.
* Nebude Itálie lepší soupeř než Ghana, protože ji znáte?
Těžko říct. Italové hrají odzadu, moc tu obranu neotevírají a přes dva dobré útočníky chodí dopředu.
* Souběžně se bude hrát i druhý zápas, na kterém také záleží. Dá se na to zapomenout?
To ne, od toho se možná bude odvíjet i taktika. Tak to prostě je.
Připouštím, nepřipouštím... Není teď vůbec na místě připouštět si, že vypadneme. Pořád jsme druzí ve skupině a všichni mají šanci na postup. Teď by nebylo dobré nad tím přemýšlet, i když se to samozřejmě může stát. Ale může se to stát Italům, Ghaně i Americe. Bude to napínavé až do poslední minuty.
* A vy máte pořád šanci...
Pořád je velká. Samozřejmě jsme chtěli postoupit v sobotu, ale zkomplikovalo se to. Když se podíváme zpátky, stačila by nám po zápase Itálie s Amerikou remíza.
* Může být těžká porážka dnem, od něhož se tým odrazí?
Nemyslím si, že jsme na dně. Jenom jsme prostě nezvládli zápas.
* Neubližuje vaší hře, že je vepředu jen jeden útočník?
Jsem na to zvyklý, ať hrajeme na jednoho nebo na dva. Ubližuje, neubližuje, o tom to není, je to taktický záměr, my jsme kolikrát vyhráli s jedním útočníkem i se dvěma. Ta otázka není na místě.
* Ale takhle musíte vyvážet míče přes celé hřiště jako v zápase s Ghanou...
Mockrát jsme mluvili o tom, že nemáme Šmícu, Baryho ani Honzu, není potřeba o tom dál hovořit. Samozřejmě jsem se snažil s tím něco udělat jako všichni ostatní. Nedalo se nikomu vytknout, že by nebojoval nebo do toho nedal všechno. Méďu braly v pětasedmdesáté minutě křeče, to už je co říct, ještě jsem to neviděl.
* Necítil jste se ztracený?
To ne, pokoušel jsem se mezi Ghaňany procházet, aby došlo k nějakému přečíslení, což se nám párkrát podařilo. Samozřejmě to bylo čím dál tím těžší, několikrát mě faulovali. Pak už věděli, že budu chodit sám, tak se mě snažili chytat brzo. Myslím, že rozhodčí mohl dát víc karet, brzdili mě taktickými fauly. Ale budu se o to pokoušet dál.
* Nedávali na vás Ghaňané po prvním zápase větší pozor, protože už věděli, co dokážete?
Nemyslím si. Kolikrát jsem přes ně přecházel, ale oni moje akce chytře přerušovali.
* Snažíte si teď nepřipustit, že je tým slabší o klíčové hráče?
Co na to mám říkat? Prostě tady nejsou a my se s tím musíme pokusit vyrovnat. Po zápase s Amerikou jsem říkal, že nesmíme jít do žádné euforie, což se nám myslím podařilo. Teď zase nesmí převážit to smutné. Už v sobotu večer z každého vyzařovalo odhodlání. A já se na ten zápas s Itálií strašně těším už teď.
* Jaký výkon podle vás podala Itálie v remízovém zápase s USA?
Ten svůj stabilní. Ale neviděl jsem celý zápas, jen půl hodiny. Třeba jsem se trefil do té půlhodiny, kdy Američané měli nějakou dobrou fázi. Už teď víme, že nám Italové moc příležitostí nenechají. Bude to o dvou třech šancích, které prostě musíme dát.
* Nebude Itálie lepší soupeř než Ghana, protože ji znáte?
Těžko říct. Italové hrají odzadu, moc tu obranu neotevírají a přes dva dobré útočníky chodí dopředu.
* Souběžně se bude hrát i druhý zápas, na kterém také záleží. Dá se na to zapomenout?
To ne, od toho se možná bude odvíjet i taktika. Tak to prostě je.
