Viděl to asi každý. Mezi týmy na letošním mistrovství světa v Rusku byl mnohdy výrazný rozdíl, který se slabší reprezentace pokoušely zmírnit defenzivní hrou. Poučka „obrana nadevše!“ byla ku škodě atraktivního fotbalu, zápasy vypadaly spíše jako klání házenkářů, kdy jeden tým obléhal pokutové území druhého.
Na letošním mistrovství světa se představilo dvaatřicet zemí, uspořádaných do osmi skupin. A i když se na samotné MS dostaly státy z šesti kvalifikačních regionů, do osmifinálových bojů zasáhlo z šestnácti postoupivších hned deset evropských zástupců.
Další čtyři místa si uzurpovala Jižní Amerika, po jednom Severní Amerika a Asie. Do čtvrtfinále se podívalo šest evropských a dva jihoamerické státy.
  |
Řada zemí na šampionátu nezanechala dobrý dojem, což se dalo říci hlavně o těch z afrického aasijského kontinentu. Jenže právě tyto regiony by měly nejvíce těžit z většího počtu účastníků, které naplánovala FIFA. Rozšíření, mířícího nově už do Kataru za čtyři roky.
Čtyři týmy navíc pro Asii i Afriku
Vezměme si jako příklad jednu skupinu letošního šampionátu.
Hned tu první s domácím Ruskem, v níž se o postup ucházely i Uruguay, Saúdská Arábie a Egypt. Tedy ucházely ve velkých uvozovkách.
Dvě naposledy zmíněné země vstřelily za tři zápasy po dvou gólech, a to ještě z těchto čtyř branek padly tři ve vzájemném utkání, kdy už „o nic“ nešlo. Saúdové postoupili z asijské kvalifikace, Egypt pochopitelně z africké.
Jejich výkony byly tristní, nijak výrazně turnaj neobohatily. Jejich zastánci samozřejmě argumentují tím, že si svou účast na MS zasloužili v kvalifikaci. Nicméně jaká to bude kvalifikace, když se na další šampionáty podívá o čtyři týmy z Afriky více, a stejné navýšení obdrží i nejlidnatější kontinent?
  |
„Musíme udělat mistrovství světa 21. století. Fotbal není jen Evropa a Jižní Amerika. Mnohem víc zemí teď bude mít šanci žít svůj sen. Fotbalová horečka v zemích, které se kvalifikují, je ta nejlepší reklama,“ řekl na tiskové konferenci předseda FIFA Gianni Infantino. Důvody, které ho vedou k těmto myšlenkám, jsou ale rozhodně jiné než jen bohulibé.
Jde předně o peníze.
Za vším hledej reklamu
„Aby tam byli skoro všichni, to už není mistrovství světa. Po komerční stránce to asi přinese větší prostředky, ale po sportovní stránce to ztrácí smysl,“ uvedl pro iDNES.cz Antonín Panenka.
Právě Panenkův výrok rozšíření hezky shrnuje. Každá další reprezentace, která se na šampionát dostane, samozřejmě přinese vyšší divácký zájem v dané zemi. S tím souvisí daleko větší trh a možnost uplatnění sponzorů.
Dva prezidenti: Gianni Infantino z FIFA a Vladimir Putin z pořadatelské země mistrovství světa ve fotbale Ruska.
I ti byli mimochodem letos poněkud netradiční. Pokud pomineme klasická esa jako Coca-Cola nebo Adidas, tak se na hlavních bannerech vyskytovaly českému divákovi takřka neznámá jména. Wanda Group, Hisense, Vivo nebo Mengniu.
Všechno jsou to čínské společnosti, které se pochopitelně chtějí dostat do širšího povědomí. A reklama během nejsledovanější sportovní události roku? Ideální to příležitost.
S tím (nejen) FIFA kalkuluje. Čím více států se dostane na závěrečný turnaj, tím více lidí se na přenosy bude koukat. A s vyšším zásahem reklamy pochopitelně souvisí i zvýšené částky sponzorů do rozpočtu FIFA. I proto rozšiřování šampionátu na dvojnásobek současného stavu někomu dává smysl. Pravděpodobně největší radost by ale Infantinovi udělalo, pokud by se na šampionát dostaly Čína nebo Indie…
