Negativní reakce sparťanů? ‚Jsou a asi i budou, ale tohle neřeším,‘ říká ‚zběh‘ do Plzně Brabec |
Netrpělivě očekávaná premiéra se v neděli povedla, ale... Sparta musí pochopit, že se zatím jedná pouze o záchvěv, o impulz. Nic víc.
Temné časy nezlomí jeden člověk, byť by to byl sebevětší fotbalový kabrňák a srdcař k tomu. Léčba potrvá, protože slavný klub byl marod příliš dlouho, nevšímal si toho a zanedbával prevenci.
„Cílem nás všech je, aby Sparta znovu získávala tituly a byla vidět v Evropě, ale je důležité jít postupnými kroky. Pokud půjdeme dál směrem, jaký si všichni představujeme, bude příští rok těžké nás zastavovat,“ usoudil Dočkal, když se dohrál víkendový hit s Ostravou (3:2).
Hráči Sparty se radují z gólu.
To, o čem promluvil třicetiletý záložník, by si měla Sparta zapamatovat. Nepůjde všechno dobře a nepůjde to hned. Možná ani ten rok, který reprezentační kapitán zmiňoval, nemusí stačit.
Nejprve se totiž musí vyčistit svinčík, který za sebou zanechal pochybný experiment s italským trenérem Stramaccionim.
„Dočkal přišel jako královsky placená posila, ale zároveň jako velký šéf.“
Sparta zjistila, že nemůže jít cestou cizinců, kteří ke klubu mají vesměs jen zištný vztah.
Potřebuje oddané tahouny, skutečné patrioty, na jejichž vůli a poctivosti vystavila svou dřívější slávu. Určitě není náhoda, že tituly vybojovala za posledních deset let jen dva a na Ligu mistrů čeká od podzimu 2005.
Klíčovou roli rozhodně sehraje Tomáš Rosický, který coby legenda usedl do manažerského křesla a zavelel, že takzvaná internacionalizace byl omyl. Zvlášť když se provedla bez citu jako imageová záležitost.
Sparta kvůli tomu poztrácela své kouzlo, rovnováhu v kabině a hlavně sebevědomí, na němž si zakládala. O síle se jen mluvilo a z činů byla cítit platonická snaha, která se ovšem platila hříšnými penězi.
Tomáš Rosický
Tah s Dočkalem zapadá do nové strategie. Sparta se potřebuje postavit na nohy za pomoci sparťanů. Nemusíme jim hned říkat patrioti, ale měli by to být muži, kteří o svůj klub skutečně stojí.
Jako Rosický. Jako Dočkal. Jako záložník Frýdek. Jako nesmlouvavý stoper Costa. Jako mladý útočný tank Drchal. Jako talentovaný teenager Hložek.
„Věřím, že tenhle tým má velkou kvalitu, obrovský potenciál. Jen potřebuje nabrat sebevědomí, aby se to projevilo,“ pravil Dočkal, když poprvé zapůsobil jako doktor.
Na to, že od půlky listopadu nehrál jediný zápas, předvedl proti Ostravě hodně dobrý výkon.
Ačkoli udělal pár chyb, což se dalo čekat, nasbíral výrazně víc plusů. Přihrávkami, přehledem, klidem, chováním a zaujetím pro věc. Pro sparťanskou věc.
V 57. minutě se chystal zahrát trestný kop, ale nechal míč Švédovi Mobergu Karlssonovi, pro jehož levačku se ta pozice hodila víc.
Byl z toho gól! A když v 77. minutě skóroval junák Drchal, hnal se přes půl hřiště, aby mohl skočit na hromadu sparťanské euforie.
  |
Právě takový element Spartě chyběl. Muž, který jde příkladem. Neplácá prázdná slova a neschovává se v davu.
Za Dočkala se naopak můžou schovat ostatní a soustředit se sami na sebe, což se v neděli pozitivně projevilo třeba na Sáčkovi, Frýdkovi či Zahustelovi.
Dočkal přišel jako královsky placená posila, ale zároveň jako velký šéf, který je připravený nastavit záda, aby Spartu podepřel, když bude potřeba. V kabině i na trávníku.
První krok se podařil a Sparta dostala jiskru. Jenže zároveň musí vyřešit bod B: co s Guélorem Kangou, bez kterého si trenér Ščasný na podzim nedokázal představit sestavu?
Sebestředný Afričan, který je zvyklý, že se kolem něj všechno točí, se prozatím posadil na lavičku. Jeho roli dostal někdo jiný.
A pro Spartu je to jen dobře.
