Část tamních médií upozorňuje na to, že ve středečním zápase Ligy mistrů mezi Krasnodarem a Chelsea (0:4) naopak před výkopem nepokleklo sedm fotbalistů domácích. Fanoušky navíc naštvalo, že režisér přímého přenosu se jim nevěnoval a zabíral jen hráče anglického týmu.
Podpora hnutí Black Lives Matter (BLM) je po smrti George Floyda ve fotbalovém prostředí v anglosaských zemí výrazná. V Anglii dokonce logo hnutí nosili fotbalisté na dresech a je standardem, že před každým zápasem vyjádří svou solidaritu s ním pokleknutím.
Neplatí to však zdaleka všude.
Kromě některých fotbalistů Krasnodaru nepoklekli pro změnu před úterním zápasem Champions League proti Manchesteru City ani hráči Marseille, kteří se seřadili na půlícím kruhu. Podle francouzských médií tak uctili památku Samuela Patyho, učitele, kterého na pařížském předměstí brutálně zavraždil čečenský terorista.
Olympique de Marseille is the club of anti-racism.
— Olympique de Marseille (@OM_English) October 27, 2020
The OM players join the approach of the Manchester City players, demonstrating unity and respect for this fight. pic.twitter.com/LHGteYOcho
Pokleknutí na podporu hnutí BLM je konkrétně v Anglii tradicí od červnového restartu soutěží, solidaritu s ním vyjadřovali a dál vyjadřují fotbalisté i v některých dalších zemích.
Přitom dřív fotbalové hnutí proti podobnému chování s politickým či jiným společenským podtextem vystupovalo. A mnohdy až přehnaně.
FIFA třeba před čtyřmi lety udělila pokutu Anglii, Skotsku, Severními Irsku a Walesu za to, že si před mezistátními zápasy připomněly Den válečných veteránů symboly vlčího máku.
„Stadion je prostorem pro sport a pro nic jiného,“ tvrdil tenkrát předseda disciplinární komise Claudio Sulser.
Anglická fotbalová asociace zase potrestala trenéra Pepa Guardiolu za to, že při zápasech Premier League si na kabát připnul žlutou stuhu na podporu vězněných politiků v Katalánsku.
Anglická fotbalová asociace zase potrestala trenéra Pepa Guardiolu za to, že při zápasech Premier League si na kabát připnul žlutou stuhu na podporu vězněných politiků v Katalánsku.
Když se ale na jaře po smrti George Floyda, kterému v americkém Minneapolisu několik minut klečel na krku policista Derek Chauvin, začaly na fotbalových trávnících spontánně objevovat vzkazy podpory a solidarity, rétorika fotbalové vrchnosti se změnila.
Anglická fotbalová asociace uvedla, že v tomto případě se nebude řídit striktně regulemi, ale spíše „zdravým rozumem“. A s podobným doporučením přišla i FIFA.
Také proto se z pokleknutí před zápasy stala organizovaná tradice, jež pronikla i do mezistátních zápasů včetně toho říjnového v Glasgow mezi Skotskem a českou reprezentací.
„Fotbalová asociace České republiky obecně s podobnými gesty nesouhlasí a věří, že sport by od nich měl zůstat oproštěn. Ve fotbale samozřejmě podporujeme UEFA Respect program. Podobné projevy sympatií jsou ale ve spojitosti s podporou hnutí Black Lives Matter na britských ostrovech v posledních týdnech a měsících běžné, podporuje je i UEFA a němečtí rozhodčí spolu s českou fotbalovou reprezentací se tak v tomto konkrétním případě zachovali v souladu s požadavkem hostitelské strany,“ vysvětloval tehdy mluvčí asociace Michal Jurman.
Zároveň však připomněl, že před domácím zápasem proti Skotsku v Olomouci o měsíc dřív se Češi k výzvě Skotska nepřipojili. Totéž platilo i o reprezentantech do 21 let, kteří před vzájemným utkáním také zůstali stát.
Hnutí Black Lives Matter dlouhodobě upozorňuje především ve Spojených státech amerických na násilí vůči Afroameričanům. Zároveň ovšem v posledních měsících ztrácí na popularitě, čelí ostré kritice kvůli násilným demonstracím či šikaně lidí, kteří se k němu nepřipojí. Radikalizace hnutí je znát na rostoucí agresivitě i v názorech na sociálních sítích.
